Teprve v poklidu povánočního lyžařského soustředění jsem zjistil, že za půl roku, co smolím tenhle blog, jsem nenapsal nic o vínu z burgundské vesničky Gevrey. S tím je dnes konec – Ici Commence le Chambertin!

K legendě až kultu zdejších Pinotů Noir přispělo i to, že si je nechal posílat Napoleon, jak s oblibou zdůrazňují místní vinaři. (Pavouci se mi do titulku dostali z vinice, někde jsem se dočetl, že Corvées jsou náhodou zrovna pavouci. O kvasinkách až v textu.)

Už v roce 2005 jsem poprvé zabloudil v typické gevreyské pohádkové uličce do sklepa pana Guillarda a koupil jeho Gevrey-Chambertin AOC VV 2003. Přestože jsem kupoval po ochutnávce, po několika měsících jsem byl doma překvapený, protože jsem čekal spoustu tříslovin, a víno bylo naopak hlaďoučké, sametové a ovocné. V roce 2006 jsem se tam vrátil a koupil ročník 2004, kus za 14,50 €. S touto lahví jsem vydržel do prvních dnů roku 2008 – dnes se do ní podíváme.

Barva vína je krásně světlá višňová, srdce jásá! Vůně je zvláštně navinulá ovocná (přezrálé višně a švestky), říznutá stájovými vůněmi. Dvojtón višní a stáje působí až pikantně! Silná, krásná a vyhraněná vůně.

Chuť má jasnou strukturu, výrazné ovocné kyseliny a hladké, rozpuštěné třísloviny – překvapivě, vzhledem k ročníku, nedrhne na patře. V chuti je zřetelně višňové a jemně kořenité. Víno by se dalo díky višním splést s Volnay AOC, ale pevnější struktura ukazuje na Cote-de-Nuits. Na dolním obrázku vlevo je monsieur Guillard.

Jediná věc, s kterou si teď lámu hlavu je, jakým zázrakem se ve víně objeví zároveň koňská stáj a višně. Pokud nerozumíte, vysvětlím: zrovna jsem četl napůl odborný, napůl populární text o kvasinkách Brettanomyces, které jsou zřejmě původcem všech těch stájových vůní, kterým obvykle dáváme jména jako koňské sedlo nebo slepičí dvorek. V textu se poměrně autoritativně píše, že prvním poznávacím znamením činnosti tohoto druhu kvasinek je zhoršení odrůdového charakteru vína provázené degradací některých ovocných vůní, zejména ztráta višňových a třešňových vůní a chutí v Pinotu Noir… a toto je jasný, odrůdově čistý Pinot Noir s višněmi a koňskou stájí pěkně pohromadě! (vše, co si milovník Pinotů může přát.)

Ale teorie je teorie, a teorie se od praxe liší především v praxi, a tak si z několika možných vysvětlení, které mě při přemýšlení o neslučitelnosti kvasinek Brett a višňové vůně napadají, asi vyberu poslední, že to víno je skvělé a že jsem si měl koupit hned několik kartónů, Brett nebrett!