Dvakrát měř, jednou řež!

V pondělí jsme se ve Skleničkové Lhotě na prvním auditu ročníku 2009 sešli hned tři. Přijeli Marek Vybíral z vinařství Krásná Hora a emisar hned několika moravských vinařství MT, který přes den káže reduktivní vína, ale po večerech pije vlastní oxidativní.

Když si tak další večer dorovnávám vínem hladinku a vzpomínám na včerejšek, hned je mi líp. Desítka krásnohorských vín, čerstvě stočených ze sudu a nefiltrovaných, k nám dorazila po šesti stech kilometrech v autě a když jsme je podrobili nelítostné degustaci, v prvním dojmu ještě převažovala nehotovost a rozkolísanost. Naštěstí mi Marek nechal ty poloviční lahvičky v ledničce a následující večer se vína znatelně zvedla. Jakoby o půl roku vyzrála a jsou jaksi dospělejší.

Muškát jsem dnes večer přeskočil, ale první večer jsme ho porovnávali s muškátem 2008. Jasně, že nulaosmička byla o třídu lepší, ale projev mladého vína byl podobný, jako u staršího. Nuladevítka jde ve stopách úspěšné nulaosmičky, stejný projev, stejný styl včetně až mydlinkové vůně, jen ta vyzrálost nulaosmičky ještě chybí. Burgund bílý, pole sílí, vtipkoval jsem nejapně a zakalené RB 09 mi moc nejelo. Další večer už je všechno jinak, na tom vzorku jsem si poprvé všiml, jak si víno odpočinulo a zvedlo se. To bude v červnu dobré! Rulandskému šedému jsem o den dříve vyčítal, že je bez zbytkového cukru, ale na druhý den už je krásně plné a jemné.

Směs Chardonnay + RB pobyla tři měsíce v novém francouzském sudu a barikováním získala popelníková aromata. Včera se mi zdálo, že tři měsíce jsou akorát, ale další den se víno zjemnilo a klidně bych mu dopřál další tři měsíce v sudu. (Při prvním ochutnání jsme se shodli na tom, že to je krásné víno a upřímně se zasmáli historce, že místní komise mu nadělila 52 bodů ze sta. Dobrý příklad do článku o soutěžích vín, který jsem stále ještě nenapsal.)

Čisté Chardonnay s několika neplánovanými gramy zbytkového cukru a nebarikovaná směs Chard + RB budou taháky pro dámské publikum, i pro jemnost šardonky. Ta o den dříve nevynikla, nebo jsem ji nepostřehl, nevím, no co už… šardonka má krásnou odrůdově typickou vůni a dneska mi už zbytkový cukr nevadí, i když jinak hlásám, že šardonka se zbytkovým cukrem je omyl. Nenápadný jemný ryzlink stále nemůžu poznat a pochopit, budu si asi muset koupit dva nebo tři kartony, abych si vytvořil nějaký názor. Pinot Noir a Cabernet Moravia přeskakuju, ale CM 09 má zase podobný projev jako CM 06, který jsem vychválil a nominoval do prvních komunitních bedýnek.

Poznámky jsem si nepsal a do velkých myšlének o vyzrálých oxidativních vínech se pouštět nechci. Tak jen tolik: u desítky osičkovských vín mě překvapilo, jak malou roli hraje odrůda a jak moc se projevuje výrobní postup. Takže u mě vyhrála dvě vína, u kterých se odrůda prosazovala výrazně. Poslední chutnaný tramín a „meziročníkové cuvée“ Zweigeltrebe. Zweigel jsem hned začal shánět, někde s těma oxidativníma vínama začít musím…
Původně jsem chtěl dnešní text nazvat Audit ročníku 2009, ale přísloví o dvojím měření mi nakonec přišlo výstižnější. Přesto dodám, že sezóna auditů mladého ročníku – moravských vesnických výstav mladých vín – už začíná. Seznam koštů je tady. Kam pojede pan Sklenička neprozradím, natruc těm, kteří mi nespravedlivě vyčítají, že tady na blogu všechno vykecám. Není to pravda a navíc nemám žádný zájem na tom, aby někdo vyfotil pana Skleničku v Buchlovicích nebo Tvrdonicích, když poruší životosprávu a je navalený.