Zajace v pytli!

Takhle to na vás jukne z nové Komunitní Bedýnky. Mohl jsem jí taky říkat Komunitní pytel, protože v ní (v něm?) je šest velikonočních zajíců.
Bedýnka SKB 4

Tedy, takhle to jukne na ty, kdo jste se už přihlásili. Potom jste už dostali instrukce k vyzvednutí bedýnky v pražské vinotéce Le Caveau, v brněnském Bedýnkovacím centru nebo dostanete Bedýnku poštou. V neděli jsem se (i přes intenzivní koštování v Hruškách i Bílovicích) probudil s jasnou hlavou, v letním březnovém ránu naložil poslední, šesté víno, tři dny předtím nalahvované, a cestou zpátky vyložil Bedýnky pro brněnské Bedýnkáře.

A co že v aktuální bedýnce je?

Skleničkovo Komunitní Bílé 1 (SKB 1)
SKB 2
SKB 3
Skleničkovo Komunitní Červené 1 (SKC 1)
SKC 2
SKC 3
Ostatní údaje si musíte doplnit sami!

Tahle Bedýnka je výsledkem skleničkovského šmejdění po moravských vesnických koštech, ochutnávání ve vymrzlých tělocvičnách a klábosení s vinaři. Žádné z těch vín nenajdete v supermerkáči. Dvě z nich můžete najít ve vinotékách, ale žádný z výrobců nepatří mezi nejznámější vinaře. Některá vína dokonce pocházejí od malovinařů, takže prostě běžně ke koupi vůbec nejsou. Vymyslel jsem si tuhle bedýnku jako zábavné společné cvičení v určování odrůd, ale bez ohledu na to si myslím, že všechna ta vína jsou výborná sama o sobě, nejen jako představitelé nějakého projevu dané odrůdy. Takže koštujte, určujte, a napište mi svoje postřehy a tipy na odrůdy nebo ročníky do komentářů. Aby komentáře neovlivňovaly pomalejší degustátory, na nějaký čas tyhle komentáře zamknu jako moderované, to znamená, že se budou pod článkem ukládat, ale nebudou se čtenářům zobrazovat, dokud je neschválím. Jednotlivým čtenářům budu na komentáře odpovídat e-mailem (takže nezapomeňte uvádět e-mail), a po čase zveřejním diskusi celou. (Pro ty, co jsou tu poprvé, úvodní text k Bedýnkám je tady.)

Pár poznámek k vínům jako vodítko pro slepou degustaci.

Módní přehlídka 2010
SKB 1 je trivální hádanka na rozcvičku, žádnej chyták. Myslel jsem si, že to uhodne každej, ale (jak připisuju dodatečně) hned první dva tipy byly mimo, včetně vinotékaře, který absolvoval degustační kurz. (Abych parafrázoval Macha a Šebestovou: To víte, slepá ochutnávka je slepá ochutnávka!)SKB 2 je víno, které se mi líbilo na loňské ochutnávce, ale může být pro nezkušené ochutnávače těžší k určení. Primární aromata už ustoupila a projev vína víc určuje lahvová zralost. Šel bych na to vylučovací metodou: je málo odrůd, které dají tolik cukru a alkoholu, takže která z nich to může být? SKB 3 bude pro někoho neřešitelná záhada a pro jiného trivialita. Zase platí, že primární aromata ustoupila lahvové zralosti, ale tahle odrůda se nezapře.

Červená vína? SKC 1 nemusím komentovat, SKC 2 asi taky ne. Sám bych nemusel poznat třetí červené, protože tuhle odrůdu nevyhledávám a potkávám ji jen zřídka, ale žádná rarita to není. SKC 3 jsem vybral prostě proto, že to je dobré víno, moc se mi líbilo. To je asi na tom nejdůležitější – i kdybyste si netroufli určit odrůdu, napište mi poznámky k tomu, jak které víno voní, jak chutná a jak se vám líbí.

Poznámky doplněné 6. května:

Po měsíci zveřejňuji komentáře, dodnes skryté, a dodávám poznámky k identitě jednotlivých vín.
RR Tichý Etikety
SKB 1 – Ryzlink rýnský 2007 Pozdní sběr, Ing. Richard Tichý, Hrušky, viniční trať Hastrmany. 12,5% alkoholu, polosuché. Už jsem o tom víně psal, je to jednovaječné dvojče ryzlinku z předchozích Komunitních Bedýnek. Původně pocházejí oba ryzlinky z jedné nádoby, kde společně vykvasily, po přečerpání do dvou menších nádob se jedno víno (zrovna tohle) samovolně rozběhlo a prokvasilo trochu víc dosucha. Podle mě je to ukázkový příklad moravského ryzlinku s ostrou kyselinou pěkně vyrovnávanou zbytkovým cukrem.

SKB 2 – Chardonnay 2008 pozdní sběr „Tadeas,“ Vinařství Kosík, Tvrdonice Objevil jsem si ho na loňské Výstavě vín v Tvrdonicích, letos je nově i v Salonu Vín ČR (tady, na fotce je taky vidět, že víno dostalo na výstavě 93 bodů!).

seznam 1
Pro slepou degustaci trochu těžší oříšek, protože lahvová zralost už válcuje primární šardonková aromata, podle kterých jsme zvyklí šardonku poznávat. 13,5 % alkoholu, 10 gramů zbytkového cukru a 6 gramů kyselin, 23 gramů bezcukerného extraktu. Hodně plné v chuti, nazrálé. V nápovědě jsem ukazoval na to, že jen málo odrůd dává takhle vyzrálé hrozny (RŠ a Chard.), a mezi nimi by se to mělo dát poznat.

SKB 3 – Chorvát 2008, Jiří Slunský z Valtic. Malovinař. Tohle byla zrada, za kterou se Pražákům omlouvám. Chorvát vlastně ani není víno (striktně technicky vzato), protože pochází z odrůdy, která není v Česku uznaná (ani to není Vitis Vinifera). Přesto je to odrůda na moravském Slovácku nesmírně populární, nejspíš pro tu divokou až agresivní aromatiku. V našem vzorku už je primární aromatika válcovaná lahvovou zralostí (které se někdy říká archivinka nebo ještě upřímněji oxidace), ale stále to je poznat: když najdete v bílém víně aromata lesních jahod, je to Chorvát! (Taky se mu říká Fragolino.) Kdo to nikdy předtím neochutnal, ten byl bez šance, ale kdo to někdy ochutnal (s poučením), ten to už pozná vždycky. Lesní jahody = Chorvát!

Dlouhý výdech, pauza… následují červená vína. Jsem na ně obzvlášť pyšnej!

SKC 1 – Cabernet Sauvignon 2009, Výběr z hroznů. Jan Bartoš, Tvrdonice. Výběr z hroznů je jen pomocná informace o cukernatosti materiálu (24 stupňů), protože víno nebylo zatříděné. Žádný sud, žádný barik. Jan Bartoš pracuje jako sklepmistr ve Vinařství Kosík (takže je do značné míry zodpovědný za bílé SKB 2), ale tohle víno vyrobil jako soukromník, malý vinař. V letošních Tvrdonicích vyhrálo v kategorii červených vín, podle mě je to typický (paprikový a černorybízový) kabernet (uznával jsem i tipy na Cabernet Moravia, podle mě tam ten máček, typický pro CM nebyl, ale ty rozdíly jsou malé a kdo poznal kabernet, má bod).

Přemýšlel jsem, jestli by vínu pomohl ještě půlrok v sudu, ale to nic nemění na tom, že jako ukázka moravského kabernetu je to parádní, plné v chuti, a je radost to pít a představovat si krásně zralé hrozny, co byly na počátku.

SKC 2 – Rulandské modré 2008 pozdní sběr. Jiří Slunský, Valtice. Rok v barikovém sudu (takže tam vstřebal vůni popelníku nacpaného nedopalky), má krásnou rubínovou barvu a chuť nabušenou višněma a švestkama, napoprvé jsem si zapsal do poznámek i ostružiny a maliny. Celkový projev vína je daleko od typické Moravy a blíží se Burgundsku, přestože hrozny vyrostly na valtické vinici Pod Rajstnou. Pro mě jeden z nejlepších moravských Pinotů za dlouhou dobu.

Osička Zweigelt Etiketa
SKC 3 – Zweigeltrebe 2006 + 2008, Jaroslav Osička, Velké Bílovice. 12,5% alkoholu. Nezatříděné, zemské (cukernatost 21 stupňů NM), ale barikované. Netradičně vyrobené víno, jenže zrovna tak bych mohl napsat velmi tradičně vyrobené: nulašestku nechali tři roky v dubovém sudu, nulaosmičku rok. Včetně kvasničních kalů, bez síření, bez filtrování, poprvé sířeno až před lahvováním. Ukázka toho, kam se dostane víno bez pomoci moderní chemie (ale zase mu to trvá o něco dýl :o). Já bych skoro jistě Cvajgl nepoznal (protože ho nevyhledávám). Ti, kdo ho poznali, zase měli problém s určením ročníku – teď je to jasné, víno ročník nemá. Jde o málo vídaný případ intermilesimiálního cuvée. To je odborný termín, který jsem si právě vymyslel, a označuje směs vína ze dvou různých (v tomto případě navíc nesousedních, sudých!) ročníků z jedné vinice. S něčím takovým se běžně nepotkáte, leda snad ve Skleničkových Komunitních Bedýnkách!
Tři vína pochází od malých vinařů (SKB 1, SKC 3) nebo středně velkého vinařství (SKB 2). Ostatní tři jsou od malovinařů, vyrobená v malých objemech a běžně nedostupná.
Doufám, že jste se (vy, kteří jste vína naslepo ochutnávali a pokoušeli se je určit) dobře bavili. Podle vašich komentářů, částečně tady na blogu a částečně posílaných na můj soukromý e-mail, soudím, že jo. Každopádně děkuju za odvahu sdílet komentáře k vínům, pro některé to sice byla brnkačka, ale pro někoho to mohlo být stresující.
Mám z toho taky dojem, že vás slepá degustace vybičovala k většímu soustředění, k větší pozornosti smyslů, a že jste díky tomu vína hodnotili výš, než byste hodnotili podle etikety s logem známého vinařství nebo naopak podle etikety neznámého malovinaře. Předsudky s námi cloumají, ať chceme nebo ne. Chce se mi napsat, že si to můžete vyzkoušet znovu, už se znalostí z prvního slepého kola, ale i přes pověstnou skleničkovskou shánčlivost už některé vína doma nemám. Ale jestli se vás, kteří byste si chtěli sjet ještě druhé kolo, najde víc než málo, tak zkusím dokoupit Kosíkovo Chardonnay i Slunského Chorvát (v novějším provedení, nuladevítku). Napište mi do komentářů nebo rovnou do úvodního formuláře tady. Jestli bude dost zájemců, můžeme si udělat další bedýnky shodné s těmi předchozími, jen bez tajemství.