Konečně – valí se na nás první vína ročníku 2007! Už jsem tady sice opěvoval tvrdonická vína ročníku 2007, ale to byla vína malovinařů, která se nedají koupit (http://vins.blog.cz/0802/vystava-vin-tvrdonice-sobota-23-unora-2008). Taky jsem tady jásal nad rakouským veltlínem 2007, ale to nebyl DAC Weinviertel, ale jen předehra, mladé víno (http://vins.blog.cz/0803/slibna-predehra-07 – omlouvám se za ty neohrabané odkazy, ale Blog.cz stále trvá na svém vylepšeném editačním systému, který jinou možnost nenabízí). Konečně mám plnohodnotné víno z loňského ročníku : Vermentino di Sardegna „La Cala“ D.O.C. 2007, pozdrav ze slunné Itálie.
Přišel jsem k němu náhodou, poté co jsem tady vyvěsil článek o Le Volte 2005 (http://vins.blog.cz/0803/tohle-vino-si-budu-pamatovat-le-volte-2005) jsem si zajel k prodejci koupit další dvě lahvičky, a přitom jsem objevil i tuto novinku. Rovnou napíšu, že to není žádný zázrak, to italská Vermentina nebývají. Jak jsem je poznal za dovolených v Itálii, jsou to mladá svěží vína, určená k rychlému vypití do vánoc, ideální jako doprovod k rybám a mořským plodům. Dodnes vzpomínám na první pozdní večeři loňské dovolené v toskánském San Vincenzu – když jsme si v pizzerii objednali carpaccio z lososa jako předkrm a k tomu Vermentino, znuděný číšník se rozzářil a očividně schvaloval naši volbu. (Někdo skeptičtější by mohl napsat, že byl překvapen, že barbaři, kteří si nedovedou objednat v italštině, dokážou správně spárovat jídlo s pitím.) Na podzim jsme doma na zahradě spáchali ochutnávku šesti Vermentin, rozdíly mezi vzorky byly malé a těžko popsatelné, ale ugrilovali jsme k nim pstruhy a byl to úspěch. Právě tak nemá význam hledat rozdíly mezi ročníky 2006 a 2007 (viz foto). Naše Vermentino 2006 překvapivě přežilo ve skvělé formě, ale nijak tím nezískalo. V zásadě je to víno k rychlému vypití, ideálně ještě v Itálii v turistické sezóně.
Vermentino je moje letní láska, o které naštěstí neplatí Šrutův bonmot o tom, že „přetáhli letní lásku do září.“ Objevil jsem je v italských supermarketech COOP (6 €) a zamiloval se. V Čechách prakticky neznámé víno dovážela jakási firma z Roztok u Prahy (kolem 350 Kč), až vloni jsem je objevil v letňanském velkoobchodu LESA za 240 Kč. Jak mě uviděly, hned mi tři lahve skočily do vozíku! Výrobce Sella e Mosca (www.sellaemosca.com) je přední sardinské vinařství zaměřené na velkoobchodní řetězce. Víno vyrábí pouze z vlastních hroznů, ostatně má osázených 500 hektarů vinic. Na jejich webu jsou i ukázky jejich reklamních kampaní, mimochodem velmi zdařilých a přímo vybízejících k představě, jak by podobná, počeštěná kampaň fungovala v našem prostředí. Ostrov na horním obrázku bohužel není Sardinie, jak by se k textu hodilo, ale Elba.
Víno má světle žlutou čirou barvu, po nalití se hladina sklenky pokryje závojem miniaturních bublinek. Vůně je jemná, medová, chuť překvapivě hladká s jemným perlením na jazyku. Hodně jemné kyseliny, tenké tělo, bonbonová dochuť (Bon Pari). Obvyklý minerální podtón je sotva znatelný. Netradičně vysoký je obsah alkoholu (12,5%), obvykle to bývá o procento méně. Pokud bychom víno ochutnávali v létě na zahradě k rybě, nejmíň jednu hvězdičku bych mu dal! (ale pokud jde o Vermentino, nejsem vůbec objektivní 🙂
