Začnu akčně, protože na první den Daniel Brož vymyslel akční program. Pět návštěv vinařství. Snídaně byla už před osmou, protože v devět jsme měli první randez-vous. Hubert Veneau, vinař ze Saint-Pere a pro mě zatím nepotkaná apelace Coteaux du Giennois.

Byl to docela ostrý začátek s pěknými čistými Sauvignony, vinař přinesl i vzorek ještě nenalahvovaného ročníku 2012. Cote du Giennois je mladší bratříček dvou slavnějších loirských apelací, a moc se mi líbilo Pouilly Fumé 2011. Následoval rychlý přesun do nedaleké Domaine Villargeau a degustace s Markem Thibaultem.

Nejenže si na nás udělal čas a provedl nás vinařstvím, ale před degustací prodávaných vín nás vzal i do sklepů a dal nám ochutnat vzorky zrajícího ročníku 2012. Tak jsem se mohl na vlastní smysly přesvědčit, že Sauvignony z tolik ceněného křemičitého podloží dávají suchá, živá vína, zatímco vápenité podloží se dá poznat i v chuti podle robustnosti a ovocnosti.

Zašli jsme i do barikového sklepa a ochutnali Sauvignon ze Silexu ze tří sudů včetně rozdílného vývoje v sudech. To byla dobrá škola! Hotová vína z ročníku 2011 byla pěkná, dostali jsme vzorky pro podrobnější degustaci a Daniel se hned večer rozhodl několik vín koupit a dovézt.

Půlhodinové zpoždění se zřejmě ve Francii toleruje :o) Příjezd do vinařství Michel Langlois v Pougny nám zpestřila další návštěva, která dorazila hned po nás a pozdravila nás česky Dobrý den! Na moje české Kde se tady berete? už odpověděla francouzsky a ukázalo se, že paní (na fotce napravo) je Francouzka a pracovala čtyři roky v pražské reklamní agentuře.

Mně se vína zdála trochu jednoduchá a jaksi bez překvapení. Danielovi se zprvu líbila, ale nakonec se při večerní kontrolní degustaci rozhodl, že upřednostní Domaine Villargeau. Následoval oběd v restauraci v Tracy-sur-Loire (kachní prsa, ale při vší skromnosti, doma je dělám lepší!), pohledy na rozvodněnou Loiru a krátká zastávka v Sancerre.

Město Sancerre leží na kopci obklopeném široko-daleko vinicemi. Teď v únoru je sice jasno, ale kromě trávy a pampelišek má krajina hodně tlumené barvy (ale i z pohledu na Loiru ze Sancerre je zřejmé, že máme krásné počasí, Il fait beau!). Taky sklepy a degustační místnosti jsou studené a ochutnávat studené Sauvignony (to ještě jde!) a Pinoty Noir, sem tam Gamay, to dá zabrat. Možnost připojení k internetu je ve Francii vzácná asi jako u nás dobrý čtyřicetiletý Veltlín. Tolik moje stížnosti, Daniel mi na ně pravidelně odpovídal, že Francouzi zase mají dobré víno a jídlo.