Byl jsem zkraje července dva týdny v Toskánsku a teď po návratu jsem najednou nechápal: co všichni mají s těma fotkama a videama? (V Itálii jako by nikoho nezajímal nahatý Topolánek, dozajista by dědky v cafetérii nezvedl ze židlí ani nahatý Paroubek…)

V sobotu jsem se proklikal na Týden.cz – když to má seriózní magazín, není to voyerismus, přeci? Z toho, co jsem viděl, jsem usoudil, že 1. kluci jsou normálně vychovaný, o dovolený sami šoférujou a nosej si bágly, 2. Lucka Talmanová je čupr kočka, tu bych do Toskánska vzal klidně taky, a 3. velkýho šéfa nakrklo, že ho kluci nevzali s sebou, tak nechal kluky nafotit. To je toho… Následující video mi přinesl na schůzku v nádražní restauraci muž v tmavých brýlích, který se představil jako bývalý ředitel BIS… natočení tohoto videa jsem neorganizoval, ale vím, kdo ho natočil :o)

Kdo z médií nemá toskánské video, jako by nebyl… původně jsem chtěl následující video představit jako přihlouplou soutěž (Uhodnete, ve kterém vinařství bylo natočené? Nebo aspoň v které vinařské oblasti…), ale bylo mi líto vystřihnout ty krásné dyzajnové lahvičky i toho kluka ve firemním tričku na konci. Pro úplnost dodávám, že 1. tahle prohlídka vinařství byla placená, včetně ochutnávky stála 10 Euro na osobu, a 2. podobné prohlídky pořádají špičková italská vinařství běžně, stačí se telefonicky objednat.

Tohle video je sestříhané z návštěvy toskánského vinařství Brancaia, ale jestli vás to navnadilo, můžete si tady přečíst o podobné návštěvě vinařství Ornelaia i Tenutě San Guido, kde dělaji Sassicaiu. Největší dojem z exkurze, slovy vinaře-profesionála: Oni nám ukázali úplně všechno! Nic neschovávali, všude nás pustili! Už jsem svolával na příští rok milovníky vína (s dětmi) k výletu do Toskánska (nejvíc v diskusi tady), tak myslím, že navštěvu dvou – třech vinařství můžu slíbit taky. O tom, že návštěva vinařství začíná ve vinici, je i jeden příspěvek tady.

Při ochutnávce u výrobce mě tohle víno moc nechytlo, dnes večer doma je to jinak. Typická máconská šardonka, suchá, v chuti kořeněná, svěží, v puse působí až krystalickým dojmem. Sirupový nástup chuti, v těle citrusy a příjemné kyseliny, broskve, blumy. Dlouhá, kořeněná dochuť visí na patře proklatě dlouho na šardonku za pár Euro. Trochu mě mate adjustáž: robustní, baňatá láhev nese jednoduchou etiketu, ze které není patrný název vína. Pokud si dobře pamatuju, Terra Incognita byl název výrobce. Přední etiketa nenese ani povinný text „Appellation Controllée,“ což dohromady s nadstandardní robustní lahví znejisťuje. Ale nejdůležitější je obsah, a ten je výborný.

V páteční příloze Lidovek napsala Hanka Michopulu o Francii : „I ten nejnižší standard v téhle zemi začíná tam, kde se nacházejí vyšší patra české gastronomie.“ Tleskám, ale trápí mě jedna otázka: zdá se, že tahle zmínka prošla bez povšimnutí. Prošlo by tak klidně i to, kdybych napsal něco podobného o vínech? Bojím se, že ne… je to jen příznak mizejícího významu kamenných médií?

Popíjím burgundské bílé Marsannay 2004 koupené v červnu v Nolay. Po prvním usrknutí jsem ho nesl do chladničky a málem upustil. Zachránil jsem ho, ale kdyby mi upadlo na dlážky v kuchyni a rozbilo se, až tak moc by se nestalo. Bez vůně, bez chuti, jen s výraznou kyselinou, ale bez výrazné svěžesti, bez hloubky, kterou Marsannay mívá. Jako ze supermarketu, nepovedené průmyslové víno. Levný nákup, který se nevyplatil.

Nakonec soukromá anonce: už jsem tady vyhlásil, že se těším na koncert Leonarda Cohena 29. srpna v Praze. Těší se nás určitě víc, protože podle informací z předprodeje tady je vyprodáno. Mám jeden lístek navíc do první lajny, takže pokud chcete koupit lístek a zaspali jste předprodej, ozvěte se mi, nejlíp na soukromý e-mail.

A ve Skleničkově e-šopu přibylo pár vín z vinařství Krásná Hora. Koukněte tady.