Už šestý ročník Galadegustace celoroční soutěže vín Prague Wine Trophy se konal v pondělí ve dvou patrech dejvického hotelu Crown Plaza.

Předem bych měl uvést, že můj pohled je určitě neobjektivní. Mám tu akci rád a dokonce jsem se v ročníku 2012 namočil ještě víc, když jsem jako porotce-elév hodnotil dvě kola. Někdo kritičtější by možná našel nějaké chyby, mně se pondělní přehlídka líbila. Bylo plno, ale ne úplně přecpáno, u mnoha stolků nalévali sami vinaři, pořád bylo dost vody a kdo nechtěl vína polykat, ten zjistil, že všude je dost nádob na vyplivování.

Pondělní galadegustaci jsem vzal jako společenskou událost (tentokrát tím nemyslím zásadní ovínění, usilovně jsem vyplivoval ) a tak se omezím jen na pár fotek a komentářů. Skoro celých šest hodin jsem proklábosil s čtenáři blogu a odběrateli loňských Komunitních Bedýnek. Někteří přijeli až z Bílovic nebo z Ústí.

Spolu s ryzlinkářem Ivanem Dramlitschem jsme prozkoumali spoustu rakouských a německých vín. Využil jsem jeho perfektní němčinu, abych se něco dověděl, ale jak se často shodneme při soukromé degustaci, tak v té opulentní nabídce vín jsme často dávali přednost jiným vínům. Na horní fotce Bert Salomon, který vystoupil už na loňském ryzlinkovém Masterclass – semináři o nejlepších ryzlincích. Už tehdy to rozsvítil konstatováním, že původ ovlivňuje víno víc než odrůda. Měl jsem pár příležitostí o tom přemýšlet a došel jsem k tomu, že v tom je hodně pravdy i marketingu. Dnes od 15 hodin podobný seminář „Jak porozumět ušlechtilým a vzácným vínům.“

Jak už mnohá moravská vína měla zbytečně mnoho zbytkového cukru, tak se mi u vinařství Martin Šebesta nejvíc líbila sladce slibná Pálava 2012 z Ořechové Hory, u které vyšší cukr dává smysl. Pálavu stočili do lahve provizorně jen pro ten jeden večer. Jen aby ji nenalahvovali nedonošenou! přál jsem si soukromě. Slečnu od Šebestů si nás fotilo víc :o) A mimochodem se Pálava projevem podobala vítěznému Gewurtztramineru 2011 Seppiho Landmana.

Tolik o té degustaci.