Burgundský listopadový víkend je ospalý jako království Šípkové Růženky. Možná by pomohlo líbání s Francouzkou, slibných Francouzek je tu dost. Ale tohle není dobré téma na wine-blog a já se snažím reprezentovat a nedělat ostudu. Jezdím pomalu a dávám pozor, abych do ničeho nevrazil. Na to je místní šnečí tempo dobré, neřídit ukvapeně, když mám v krvi přes půl promile. A pokud jde o ostudu, nejspíš ještě nějakou vyvedeme. Psal mi kamarád, pražský vinotékař, že jede do Burgundska pro vína, a dokdy tam prej budu? Tak jsem mu napsal, ať přijede, že ho ubytuju a uděláme v Puligny nějakou ostudu. Opijem se jako na maturitním plese. Zkusíme utéct z vinárny na náměstí s kloboukem Oliviera Leflaiva. Má tam na věšáku u dveří pohozené tři, to ani nepozná… jestli nás recepční nezatkne.

Z toho, jak si vymýšlím hlouposti, vidíte, že v sobotu byla vážně nuda. Napřed jsem sjezdil Maranges, ale kromě vinotéky v Cheilly jsem se nikde nechytal. Ve vinařství v Mercurey mi pubertální syn majitelů řekl, že rodiče jeli do Paříže, takže se neprodává. Ve dvou vinotékách jsem ochutnával bílá vína a koupil jsem vždycky nějaké další, které jsem neochutnával, protože ta chutnaná mě nebavila. Koupil jsem několik lahví bílého Mercurey z Chateau de Chamilly a jel se ve dvacetistupňovém listopadovém poledni podívat na to Chateau de Chamilly. Jen jsem se tak vyhříval jako kočka na slunci a pozoroval zelené louky, rozparcelované nízkými kamennými zídkami a sem tam nějakou bílou krávu, která si na talíři tak dobře rozumí s burgundskými Pinoty. Idylka prostě.

Zajel jsem si zkontrolovat, že docela dobrá desetieurová šardonka z vinotéky, kterou jsem ochutnával v pátek večer, opravdu pochází z vinařství v Meursaultu, hned u hlavní silnice. Zajel jsem si na oběd do Beaune. Z menu jsem si vybral „Jambon Frais,“ protože jsem si vzpomněl na báječnou grilovanou šunku s hranolkama, na kterou jsem před patnácti lety chodil do hospody na pražském Starém Městě, ale dostal jsem kopec hranolků a dva plátky studené šunky. Apríl v listopadu? (To by měly následovat Soukromé velikonoce!) Snědl jsem to a vzpomínal na první návštěvy Burgundska, kdy jsem se styděl luštit místní jídelní lístky a přes poledne raději hladověl s bagetou. Tohle bylo lepší, ale jen jako upozornění, že jsem do místních reálií ještě tak docela neproniknul.

V Beaune na náměstí se zrovna konaly trhy. Po poledni už všichni prodejci balili, ale nabídka musela být velkolepá. Stihl jsem koupit už je kousek sýra (čtrnáctiměsíční Franche-Comté) a voňavá mejdlíčka, ale příště na to musím pamatovat: v sobotu dopoledne sraz na beaunském náměstí, u Hospiců! Ve Vougeotu jsem otočil doprava a zajel do Flagey-Echezeaux. Plakáty v Nuits hlásaly, že se tam koná trh, tak jsem našel místní Salle des Fetes, Obecní halu a v ní dvacítku stánkařů s nabídkou od jídla přes šperky až po nože. Zaplatil jsem 1,50 Euro vstupné a utratil další 3 Euro za blbosti. Prostě vzrůšo.

Jediná podstatná sobotní zpráva: zamiloval jsem se do vín z Morey-Saint-Denis. Ve vinotéce na náměstí vedle kostela jsem byl snad už potřetí. Byla tam stále stejná paní, byla stále stejně vstřícná, ale v sobotu jsme asi oba měli víc času. Paní reagovala i na jemné náznaky, řekl jsem, že místní vína moc neznám a dostalo se mi ochutnávky šesti vzorků. Žádné Bourgogne Rouge, začínali jsme rovnou Morey-Saint-Denis a druhý vzorek byl Premier Cru. Nádherně vyrovnaná vína bez tříslovin, jen mi ty mladé nulasedmičky a nulašestky připadaly živější a zajímavější, než usedlé starší Grand Cru. Jako potvrzení vlastního asi rok starého tvrzení, že nemá cenu se pouštět do Chambertinu Grand Cru, dokud spolehlivě nepoznám Chambertin AOC po vůni. Ale někteří kamarádi to komentovali rázněji, když máš hubu vyškolenou na Třech Gráciích, tak se nehoň za burgundskýma Grand Cru! (Koupil jsem dvě základní Morey AOC, od Ligniera-Michelota a od Didiera Amiota.)

Pozdě večer jsem dorazil do Chateau de Premeaux, zaplatil a naložil plné auto vína, a společensky poklábosil se všemi čtyřmi hlavními postavami zdejšího vinařství. Zjistil jsem, že v neděli budou otevřené sklepy na Chateau de Marsannay.