Už jsem zpátky v kraji smrkových lesů, v zemi bez moře, bez cypřišů a piniových hájů. Vína jsem dal aspoň na týden do karantény, vybaluju a peru oblečení – v neděli slunce pražilo tak urputně, že než se vyprala jedna pračka, obsah předchozí na sluníčku dokonale uschnul. Tak vybírám jen pár obrázků jako návnadu na ještě nenapsané reporty.

Výběr z SMS došlých do Toskánska: „Videl jsem na blogu, zes uz koupil Verrazzano. V Greve ma sochu a byl to navigator Columba. Pokud ti zbydou penize vem mi flasku Sassicaie.“

Takže jak vidno, z vlastní hlavy to nemám, ale Verrazzano byl navigátor Kryštofa Kolumba a v Greve in Chianti mu postavili sochu. Sassicaiu jsem nepřivezl, protože jsem se bál, že ji cestou zpátky uvařím. Sassicaia letos stála 150 Euro, jaksi natruc hospodářský krizi.

Tenhle dvoumetrovej špunt jsme viděli cestou k Raddě. Loni jsem se tam nedostal, ale letos jsem už tu energickou slečnu z loňského videa (tady) nadšeně vysvětlující výrobu vína viděl taky. Je senzační.

Chtěl jsem se jí po prohlídce a degustaci zeptat, jak se z Holandska dostala až do Toskánska, ale přítelkyně mi uštěpačně poradila, abych se jí taky zeptal, jestli by na mě byla hodná, tak jsem toho nechal a jeli jsme domů.

Asi napíšu pár slov o Proseccu. V letošním horkém létě jsem mu konečně přišel na chuť. Fotka šumivého ryzlinku by se mi k textu o Proseccu stejně nehodila, ale tenhle Riesling od Martini byl dobrý. Suché Prosecco a mokrá milenka, to je nejlepší kombinace, řekla přítelkyně a šla se smočit do bazénu. Zatracený dvojsmysly!

Toskánsko není jen Chianti nebo Brunello. Toskánsko dokonce není (ani) jen Bolgheri nebo Vernaccia. Úplně náhodou jsem zjistil, že bydlíme uprostřed malé a neznámé apelace Montescudaio D.O.C. Po týdnu mi došlo, že v téhle apelaci je jen pár výrobců a že bych většinu z nich mohl snadno navštívit.

A jak se říká v pohádkách, jak řekli, tak udělali. Chianti je velké a znalců Chianti nebo Brunella je spousta, tak se pan Sklenička za pár posledních dní dovolené stal možná jediným žijícím českým expertem (ale určitě jedním z mála :o) na Montescudaio D.O.C.

Montescudaiu jsem obětoval i výlet do Bolgheri. Nakonec jsem tam jel jen prstem po mapě, nejlepší bylo tohle supermarketové bílé od Michele Satty.

Původně měl dnešní příspěvek být jen výběr nejlepších vín, tak přidám ještě nejlepší Chianti celého výletu. Štiplavě kořeněné Chianti klásiko 2006 od Fontodi, horké jako tropická noc.

Příště třeba to o tom Proseccu nebo o toskánských vůních, nebo co dopíšu nejdřív. Pěkné prázdniny vinšuju.