Na toskánské vinné stezce 1

Výhled ze dveří
V Toskánsku je prázdno. Zřejmě došlo na slova jednoho mého známého, že „nebudeme si kupovat nové auto každé tři roky a nebudeme jezdit k moři každý rok, ale třeba jen jednou za dva za tři roky.“ První týden máme celý dům s pěti apartmány a bazénkem pro sebe sami, luxus před pěti lety nereálný.

Kytka 1
První dojmy jsou výborné. Toskánsko krásně a intenzivně voní – to je téma na samostatný článek. Benzin zase podražil, ale kafe naštěstí ne. Po příjezdu vychlazené Prosecco, to je povinnost.
Prosecco
Na samotě vystrčené do toskánské krajiny to žije. Malé zelené ještěrky v trávě, kobylky a spousty dalšího létajícího hmyzu, cikády cvrčí dlouho do noci a ptáci štěbetají celý den. Vlaštovky se honí kolem nás a občas se zaletí napít do bazénu. Sto metrů od domu roste bambus, našli jsme už i cukrovou třtinu.
Kobylka
Pizza Margherita
Občas narazíme v sámošce na vína renomovaných výrobců, nad kterými bysme v Praze vzdychali. První den se mě v COOPu ptal Srb italsky, které ze tří vín si má koupit, když je to třikrát Vernaccia, ale pokaždé za jinou cenu. Napřed jsem se omluvil, že jsem cizinec, potom jsem mu doporučil Rocca delle Macie jako nejznámějšího výrobce. Jedno jsem si koupil taky a asi si jich pár ještě přivezu, Vernaccia di San Gimignano od Rocca delle Macie byla nečekaně skvělá.
Bolgheri Strozzi
Temná věštba o dvou týdnech mimo dosah internetu se splnila, takže jen při zmrzlině ve Volteře přidávám pár fotek, další asi až z domova. Ciao!
Chianti Castello di Verrazzano