Sebevědomý název vinařství, Planeta (web), není projekce nebo přání zakladatelů, ale prostě příjmení. 390 hektarů sicilských vinic patří Alessiovi, Francesce a Diegovi Planetovým. La Segreta je bílé, ze sedmdesáti procent je složené z exotických odrůd (co všechno je pro středoevropana exotika? :o) a já jsem se jí propil z počáteční nedůvěry k nadšení.

Klasická štíhlá bordó lahev, zelený umělohnotný špunt. Intenzivně žlutá barva vína hned svádí k myšlence na oxidaci (nebo delší maceraci před lisováním), ale kdepak – ve vůni ani v chuti oxidace není. Vůně je těžká, přezrále ovocná s kořenitým podtónem. Prostě pěkná divočina. Uvádí mě do zmatku, protože tak nevoní žádná odrůda, kterou znám, možná směs sauvignonu a ryzlinku? V chuti je málo kyselin (a co byste čekali od Sicilie, napsal jsem si vtipně, ale technický list vína mě usvědčuje z omylu, 7 gramů na litr) ale zato spousta kořenitosti a přezrálé ovoce (meruňky). Jaká divočina v nose, taková i v puse. Podle ovocného nástupu chuti tipuju reduktivní výrobu.

Nakonec se doklikám na web výrobce: 50% Grecanico, 30% Chardonnay, 10% Fiano a 10% Viognier. Selektované kvasinky, nerezové tanky, kvašení  při 15 stupních Celsia. Výrobce doporučuje vypít mladé, nejpozději do dvou let. Jamie Goode má na blogu report z návštěvy ve vinařství a píše, že 85% produkce sicilského vinařství dělají… bílá vína!? Postarší Stevensonova Encyklopedie vín o tom nic nepíše, tak tápu. Beru to jako úvod do sicilských překvapení.

Upřímně doznávám, že mě zlákalo 88 bodů, které dal vínu před dvěma lety Jamie Goode (mladšímu ročníku samozřejmě). 88 bodů by Segreta v Česku nedostala a pochybuju, jestli někde mimo Sicílii. Ale je to báječné exotické víno a za (pouhých! byť velkoobchodních) 210 kaček určitě stojí. Má všechno, exotické chutě, přezrálé ovoce (a přezrálé květiny ve vůni), plnou chuť, kořenitý závěr (u kterého můžete bádat, jestli je to koření nebo mineralita, ale já jsem se nakonec rozhodl pro vliv exotické odrůdy Grecanico a koření). Moc mě to baví, i s vědomím, že to bylo vyrobeno téměř průmyslově. Selektované kvasinky, reduktivní výroba, dusíková atmosféra a dlouhé kvašení při 15^oC … La Segretu vyrobili velmi konvenčně, ale mě to prostě chutná.