Sešlo se nás ve středu 9. března na živém koštu poslední Komunitní Bedýnky dvanáct (včetně mě a několika účastníků, kteří si Bedýnky neobjednali) a otevřeli jsme si deset lahví vína. Usadili jsme se komorně u dvou sražených stolů, nemusel jsem přednášet vestoje a bylo to takové domácké. Nakonec jsem ani nepořídil žádné fotky, ostýchal jsem se rušit s foťákem. Za sebe můžu říct, že se mi to moc líbilo. Kdybych si najednou otevřel deset lahví doma, následky by byly určitě horší. Takhle jsem v jedenáct odešel pevným krokem a ráno pracoval bez následků.

Začali jsme třemi ryzlinky, pravým rýnským 2008 z rýnského vinařství Domdechant Werner jako uvítacím nultým vzorkem a dvěma rýňáky (2008 a 2007) od Richarda Tichého z Hrušek. Někteří účastníci se přihlašovali s tím, že právě nový rýňák od Tichého byl pro ně rozhodující při rozhodování o tom, zda přijít, několika dalších se přiznalo k tomu, že Tichého rýňáky znají už od památného ročníku 2005. Prostě jsme zničehonic objevili, že máme podobné preference a zkušenosti, o chvíli později se to potvrdilo na franckém Sylvánu (a v půlce ochutnávky mi došlo, že jednoho z účastníků jsem potkával a míjel na Otevřených sklepích v Novém Poddvorově). O vínech samotných jsem už psal, tady už do podrobností nepůjdu. Vyzkoušejte si ho sami.

Samotnou Bedýnku jsme začali krásnohorským Cuvée Viktoria 2009, které trochu srazily dvě věci. Jednak na něj nezbyla karafa, takže šlo do skleniček z lahve, otevřené necelé dvě hodiny. A hned po něm následovaly těžké váhy, Blanc de Blancs 2007 z Dobré Vinice a barikovaný Silvaner 2008 z německého vinařství Höfling. Obě vína z karafy, obě s nápadně plnou žlutou barvou, obě z bariku. Silvaner si ten večer získal vůbec největší pozornost, když jsem na konci provedl populární hlasování o nejlepší (nejoblíbenější?) víno, skončil Silvaner na prvním a Dobrá Vinice na třetím místě. Pak zmizelo i Petit Chablis od Lamblina, které nabídl domácí vinotékař Daniel Brož. Na něm se ukázalo, proč je Brožovi 6,5 gramu ryzlinkových kyselin moc – jeho Chablis mělo snad jen tři gramy kyselin. Pokud jde o kyseliny (a zbytkový cukr), jeden moravský ryzlink vydá za tři Chablis. Svět vína je pestrej:o)

Dva Pinoty od Höflinga byly taky přijaté dobře, diskutovala se jen cenová relace. Dvě stovky za nebarikovaný Spätburgunder 2008 byly v pořádku, ale čtyři stovky za barikovaný už trochu vadily, hlavně proto, že nebarikovaný byl fakt dobrý. Přesto v závěrečné volbě skončil barikovaný Spätburgunder 2008 na druhém místě.

Aurelius 2007 Výběr z cibéb (botrytický a barikovaný) od Richarda Tichého překvapil i pobavil. Vyzkoušeli jsme k němu francouzský roquefort, kombinaci odvozenou z párování typově podobného sauternského vína. Potom jsem vyhlásil volnou zábavu a začal taky popíjet. Řeč plynula volně, chvíli o vínech, chvíli o fotbale, někdo nadával na počasí a někdo na to, že nám řídnou vlasy. Dámy se přitom uculovaly a potichu srkaly botrytický Aurelius. Jestli se nám příště zase podaří najít azyl, přidejte se.

P.S. Všichni účastníci vyslovili přání dozásobit se víny z vinařství Höfling, tedy barikovaným Sylvánem (340 Kč) a dvěma Spätburgundami (220 a 400 Kč). Sečetl jsem si jejich přání a zjistil, že by to vydalo na polovičku množství, které jsem dovezl do Komunitních Bedýnek (a při kterém bych je tedy mohl dovézt za podobnou cenu). Jestli se někdo chcete přidat, tak doplňuju, že minimální objednávka by byla karton o šesti lahvích (a násobky šesti), jakkoli namíchaných. Jestli se sejde dost objednávek do začátku dubna, tak je během dubna přivezu. Pražští by si je zase vyzvedli v Le Caveau, mimopražští by je dostali poštou (s příplatkem za poštovné). Hlaste se s objednávkami tady. Záleží mi na tom, protože bez toho si ani já svých šest kartónů Sylvánu nepřivezu!