Letošní léto si nečekaně užívám. Po mnoha letech jsem zrušil toskánskou dovolenou a zůstal doma. O týdnu s dětma na Pálavě a víkendové Vltavě jsem tady už psal, z víkendu na Horňáckých slavnostech dám tentokrát jen fotku.

Odhadl jsem, že dětem by se Horňácké už mohly líbit, ale byl jsem připravený je netrápit, jestli budou chtít domů. Místo toho jsme zůstali do neděle a ze závěrečného kuželovského programu se jim moc nechtělo. Hned doma zkoušely zazpívat několik písniček, které tam pochytily!

Dva týdny, kdy jsem musel s dětma pracovat, jsem si zařídil pragmaticky – dopoledne práce, odpoledne s dětma. Náš program se rychle ustálil a v závěru se nápadně podobal prázdninám mého dětství – odpoledne se jedeme s dětma koupat k blízkému rybníku, potom si dáme tenis (trojhru – já s dcerou hrajeme na malém hřišti proti synovi) a večer je kino. Nahřadovaní na pohovce koukáme na filmy mého dětství. (Největší úspěch měl Smokey and the Bandit, údajně nejblbější americkej film sedmdesátých let podle hlasování amerických diváků.) Baštíme melouny z Lídlu a maliny ze zahrady, pečeme rybízové koláče a hrajeme karty. Když jsme na osmý pokus s dcerou konečně porazili syna v tenisové trojhře, byl to absolutní vrchol prázdnin.

Simple Life
Na písničku o prostém životě jsem si vzpomněl cestou z koupání v rybníku. Před prázdninama jsem řešil, jestli zase koupit jednorázový sezónní nafukovací bazén, aby děti měly koupání na zahradě u domu. Nakonec jsem to nestiihl a rybník se osvědčil mnohem líp. Jednak se v něm mnohem víc vyblbneme a hlavně si užívám cesty zpátky domů.

V autě vypínám klimatizaci a otvírám okna, vykoupaní se necháme vyfénovat letním vzduchem a ten pocit je k nezaplacení, podobný mým dávným školním prázdninám (kdy se třešně nekupovaly, ale trhaly, a parkování aut a přístup k vodě byly zadarmo, vzpomínáte si ještě?) a vůbec jednoduchému životu, jak o něm s nábožným zanícením zpívá Ricky Skaggs s partou muzikantů podobnou nashvillskému Hradišťanu.

I vína piju jednodušší a bez ohledu na každodenní večerní tenis a následující kino mi lahev vydrží na dva večery :o) Ale o víně zase až v týdnu…