Břidlicové ryzlinky z německého Mittelrheinu

Aby člověk přišel na to, že každé hodnocení je subjektivní, nemusí být enolog. (Filosof by mohl dokazovat, že každé hodnocení vypovídá víc o hodnotiteli než o hodnoceném objektu.) Tak začnu úplně subjektivně tím, že jsem původně začátek modřanské degustace minulou středu 23. března v půl šesté pokládal za zbytečně časný. Nakonec jsem nestihl poslední noční autobus do Skleničkovy Lhoty a musel dojet taxíkem. Přestože degustované ryzlinky byly většinou na nízkém alkoholu, druhý den jsem se bál řídit a musel jsem jít ráno zbytkový alkohol vyběhat. Úplně jsem se do těch vín ponořil, a nebyl jsem sám. (Poznámka: neoznačené obrázky zapůjčil Ivan Dramlitsch.)


Příležitostný komentátor na Skleničkově blogu a budoucí dovozce Ivan Dramlitsch (najdete ho za pár týdnů na www.vinonaut.cz, mail funguje už teď) to vzal zgruntu. Na seznamu bylo 14 ryzlinků, nakonec přidal i dva Pinoty Noir. Mikuláš Cylek, který pro účely degustace budoucímu konkurentovi velkoryse zapůjčil kancelář, nakonec přidal jeden Pinot Noir 2003 a flingův barikovaný Sylván. Ivan nechával dost místa diskusi všech přítomných a bez netrpělivosti odpovídal na dotazy, takže jsme se nakonec dozvěděli docela dost i o nedávné minulosti téhle vinařské oblasti. (Ještě po válce převládala produkce málo kvalitních vín. V posledních letech klesala hektarová výměra z 1300 hektarů v roce 1956 na dnešních pouhých 461 hektarů. Spolu s tím roste kvalita, rozvíjí se i vinná turistika atd. Převládá odrůda ryzlink, hlavním rysem oblasti jsou strmé břidlicové svahy, které dodávají místním vínům typický projev) a o nejnovějších trendech včetně náznaků ústupu od německé zákonem dané kategorizace (prosazuje se zdůrazňování původu, především v nové kategorii Großes Gewächs odpovídající přibližně francouzskému Grand Cru, ale názvy významných vinic se objevují na etiketách vín od poměrně běžných kabinetů.)

Ivan Dramlitsch se zahleděl do vlčích a kohoutích vinic v okolí obce Bacharach. Mně se jeho výběr vín a vinařů líbil, následující poznámky o jednotlivých vínech píšu jako pomůcku pro vlastní orientaci v degustovaných vínech a k volnému užití všem, kdo si myslí, že by jim mohly být užitečné. Praktičtějším čtenářům navrhnu návštěvu příští veřejné degustace, kterou bude Ivan Dramlitsch dávat 13. dubna ve Viničním Altánu v pražské Grébovce. Ještě jednu poznámku – tři vína jsem už na blogu popisoval (tady a tady), dostal jsem je za tím účelem darem. Při popisované degustaci jsem měl dojem, že se moje dojmy a hodnocení výrazně liší od popisu celých lahví, který jsem už dříve zveřejnil. Moje vysvětlení je prosté: některé z chutnaných ryzlinků byly vyrobeny u nás poněkud netradičním postupem s delším ležením na kvasničních kalech. Už jsem se o tom rozepisoval tady u rýňáků z hrušeckého Vinařství Richard Tichý – tahle vína se chovají jako měňavky – tvářoměnci. Když je upíjíte sedm hodin (nebo třeba ještě znovu druhý den), aromata i chutě se často výrazně mění. To může zaskočit nepřipraveného (nepoučeného) konzumenta a hlavně to může způsobit neshodu degustačních poznámek, pokud jste měli na veřejné degustaci vzorek z lahve otevřené hodinu předem a doma jste si začali psát poznámky třeba tři hodiny po otevření. Tím víc musím zdůraznit, že ta vína stojí za zkoumání.

1. Weingut Hofmann & Sturm, 2009 Steeger St. Jost Riesling Kabinett Trocken. 239 Kč. Od příštího roku už asi jen Weingut Marko Hofmann. (Popisoval jsem už na blogu ročník 2007.) Světlá barva (další poznámky k barvě prosím jen vyjímečně, byl jarní podvečer s nepříliš dobrým osvětlením), herbální vůně, plná, komplexní a spíš ukazující na delší ležení na kvasnicích. Nemá to ten atak, radikální nástup chuti reduktivních ryzlinků, je to překvapivě hladké a elegantní víno, naprosto suché (analytiky 12,5% alk., 6,9 gramu kyselin a 3,1 gramu cukru) s hodně ovocnou chutí (citrony) a pěknou kyselinou. Jen jsem se podivoval, že nezačínáme reduktivně připraveným ryzlinkem, když jsme v Čechách (a na Moravě :o).
2. Toni Jost – Hahnenhof, 2009 Riesling Trocken. 210 Kč. 12% alkoholu, 6 g kyselin a 7,3 gramu cukru. Údajně nejznámější podnik regionu. Tenčí a minerálnější vůně, v chuti trochu perlení a ovocný nástup, ukazující na reduktivní přípravu. Zbytkový cukr krásně podporuje ovocný dojem, je to jednoduché víno, pěkně pitelné a podle ceny i komentáře dovozce jde o základní víno, směs hroznů z vícero vinic. Podle všeho jde o technologicky vyrobené víno, takže bych neradil žádné dlouhé skladování, ale na okamžité pití paráda.
3. Dr. Randolf Kauer, 2009 Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett Trocken. 269 Kč. 11% alk., 7,6 g kyselin, 3,4 g cukru. Výrazná vůně sugeruje sladkost, ale v chuti je víno suché, jednoduché, pěkně pitelné, se svěží kyselinou. Spíš reduktivní.


4. Dr. Randolf Kauer, 2009 Bacharacher Wolfshöhle Riesling Kabinett Trocken. 269 Kč. 11% alk., 7,8 g kyselin, 5,6 g cukru. Certifikované biovinařství v čele s Randolfem Kauerem, profesorem ekologického vinařství na Vysoké škole vinařské v Geisenheimu. Herbální vůně s limetkama, v chuti taky limetky, hodně jemné, celkově s minerálním a bylinkovým projevem. Neproniknutelné víno, v poznámkách mám, že správný vzorek by byla celá láhev.
5. Ratzenberger, 2008 Bacharacher Riesling Kabinett Trocken. 249 Kč, 11 % alkoholu, bez dalších dat. Minerální a ovocný projev, chuť lehce naleželá, herbální, hladká. Parádní lehké víno. Měl jsem ho před pár měsíci doma celou lahev a dnes působí výrazně nazráleji.
6. Weingut Hofmann & Sturm, 2009 Bacharacher Wolfshöhle Riesling Spätlese trocken. 295 Kč. 13% alk., 7,1 g kyselin, 6,4 g cukru. Přechod do vyšší třídy, německé Spätlese odpovídá našemu přívlastku pozdní sběr. Trochu vyšší barvu hned vysvětluje poznámka dovozce (rok na kvasničních kalech). Měl jsem doma ročník 2007 a tohle je o dost ostřejší (svěžejší?). Silná kyselina a perspektiva, že víno ještě bude zrát v lahvi. V chuti grapefruity a závěr až do oříšků, hodně minerální a výrazná chuť. Moc pěkné.


7. Weingut Ratzenberger, 2009 Steeger St. Jost Riesling Spätlese trocken. 319 Kč. 12% alkoholu, 7,8 gramu kyselin, 6,7 g cukru. Těžší vůně, až minerální. V chuti trochu bublinka, lehké s výraznou minerální linkou, citrusově ovocné.
8. Dr. Randolf Kauer, 2009 Oberweseler Oelsberg Riesling Spätlese trocken. 339 Kč. 12,5% alk., 7,4 gramu kyselin, 4,6 gramu cukru. Bio-víno ze starých keřů, s nevyslovitelným názvem, tahle vinařská němčina mi zní naprosto exoticky. Lehká melounová vůně a dokonalá vyváženost kyselin a cukru v chuti. Lehké a krásné víno.
9. Toni Jost – Hahnenhof, 2009 Bacharacher Hahn Riesling Spätlese trocken. 349 Kč. Alkohol 12,5 %, kyseliny 6,4 gramu, cukr 8,5 g. Zatím působí velmi lehce, svěží, minerální, s počátečním perlením v chuti a tóny tropického ovoce.


10. Toni Jost – Hahnenhof. 2007 Bacharacher Hahn Riesling GG – Großes Gewächs. 550 Kč. 13,5% alkoholu, 6,6 g kyselin, 4.3 gramu cukru. Přechod do ryzlinkové první ligy, dokonce i staré vzpomínky na alsaské Grand Cru ryzlinky blednou! Označení Großes Gewächs odpovídá francouzskému Grand Cru, ale stojí mimo německý vinařský zákon. Přesto se prosazuje, u konzumentů i výrobců. Silná žlutá barva, ve vůni směs sladkosti, kyselosti a bylinek. Medová chuť, přezrále ovocná, suchá, kořenitá a výrazně nazrálá. Husté, víno, koncentrované a extraktivní. Výrazný skok vzhůru po předchozích Spätlese.
11. Ratzenberger, 2007 Bacharacher Wolfshöhle Riesling GG – Großes Gewächs. 620 Kč. 13,5% alkoholu. Zase nazrálá barva a mohutná květinová a medová vůně. Víno se ve skleničce jen povaluje, neteče. V chuti med a přezrálé ovoce, ale překvapivě i výrazné kyseliny. Rozpoutala se velká debata o tom, které ze dvou Großes Gewächs bylo lepší, jako jediný volím předchozí číslo 10.
12. Dr. Randolf Kauer, 2009 Bacharacher Kloster Fürstental Riesling Kabinett halbtrocken. 269 Kč. 11% alkoholu, 8,5 gramu kyselin, 13,9 g cukru. Světlá barva, ve vůni směs bylinek a výrazněji tymián. V chuti jsou dobře v rovnováze intenzivní kyselina i cukr, hodně plné tělo. Dlouhé víno s kořenitým závěrem. Líbivé a díky nižšímu alkoholu mnozí tipujeme jako víno vhodné k žehlení.
13. Weingut Hofmann & Sturm, 2009 Steeger St. Jost Riesling Kabinett halbtrocken. 239 Kč. 12% alkoholu, 7,1 g kyselin, 12,2 g cukru. Polosuché, po předchozím vzorku působí málo výrazně a málo koncentrovaně. Z poznámek hádám, že vínům uškodilo řazení. Bylo by zajímavé seřadit je opačně.


14. Toni Jost – Hahnenhof, 2009 Riesling Kabinett feinherb. 239 Kč. Alkohol 10,5%, kyseliny 7,4 gramu, zbytkový cukr 16,2 g. Velmi minerální vůně. V plné chuti trochu převažuje cukr, ovocité až do přezrálého tropického ovoce, a pěkně minerální.

Závěr večera se Spätburgundami přeskočím, i když barikovaná 2009 od Toniho Josta byla parádní. Celkově jsem nenašel slabý ryzlink (s vyjímkou třináctky, ale tu asi podtrhlo nešikovné řazení). Těžko bych vybíral svoje favority, ale učarovaly mi těžko definovatelné, mnohotvářné a neproniknutelné ryzlinky Dr. Randolfa Kauera. A kdybych měl vybrat jediného vítěze, tak 2007 Bacharacher Hahn Riesling GG – Großes Gewächs od Toniho Josta. Jak teď na nákupech vína šetřím, tak tohle víno si musím koupit.

Ještě jednou doporučuju ochutnávku 13. dubna ve Viničním Altánu (tady) na Grébovce, kde můžete moje nadšení z ryzlinků podrobit vlastnímu zkoumání a srovnání. Předpokládám, že seznam vín bude podobný a těším se na to, že se přinejmenším část vín bude jevit úplně jinak, v závislosti na době otevření lahve a způsobu přípravy ve sklepě. Ale věřím, že se vám mittelrajnské ryzlinky budou líbit stejně jako mně.