O prezidentu Nixonovi si někteří svobodomyslní Američané mysleli (a říkali) to nejhorší, a tak není divu, že se o něm říká i to, že na státních recepcích nechával hostům nalévat obyčejné víno, zatímco jeho osobní číšník (prý!) měl v maskované lahvi jen pro prezidenta to nejlepší Bordeaux. Připomíná to problém s návštěvou, na kterou se těšíte, ale o které víte, že má špatný vkus na víno. Taky vám kamarádi zhaní dobré víno a vyžadují nepitelný patok? (Na příbuzné se ani neptám. Minulý týden jsem v matčině špajzu objevil templářskou Mullerku 2005, mutěnický Modrý Portugal z maďarských hroznů a ještě jeden Portugal, který jsem raději hned zapomněl.) Mělničina je víno z nižší cenové kategorie, které tuhle můru překoná. Chutí i cenou je dost obyčejné pro konzumenta, který se nezajímá o to, co polyká, a přitom je dost dobré i pro toho, kdo rozdíl pozná. Muškátové a květinové vůně, výraznější kyselina (šťavnatost je to pravé slovo!) a oříšky v chuti, lehké víno s pěkným dlouhým dojezdem.
Mělničina a Nixonův trik naruby
Bílou Mělničinu 2009 (Mělnické vinařství Kraus) jsem koupil tak nějak z rozpaků nad tenčící se peněženkou (stojí necelou stovku v brandýské Vinotéce u zámku). Otevřel jsem ji taky z nouze, po pozdním příchodu domů z koncertu, a hned jsem zajásal. Levné víno, které je pitelné, zábavné a svěží. Navíc nepůsobí lacině a chutná tak nějak typicky domácky.
Za to může vzpomínka na Muller Thurgau 08 ze Školního statku Mělník z prvních Komunitních Bedýnek. To byl osvěžující mladý miller, suchý a veselý. Mělničina bílá 2009 je směs MT a ryzlinku (asi 50/50), kde ryzlink pozvedá milerku (ta dodává vínu většinu aromat a chuti) k trochu větší noblese. Je to nenáročné pití, svěží, s pěknou kyselinou a 12% alkoholu, a hned mě napadlo použití, pro které jsem vymyslel titulní slogan Nixonův trik naruby.
A rovnou připojím poznámky ke Kerneru 2009. Soukromě mám Kerner v paměti uložený jako chudšího mladšího bratříčka rýňáku, obvykle sladkého a méně komplexního bratříčka. Tenhle stojí v e-shopu (www.vinum-bonum.cz) 150 Kč. Zatříděný jako České zemské (stejně jako předchozí Mělničina), má 12,5% alkoholu a mošt měl 21 stupňů cukernatosti. Barva je světle žlutá, perfektně čistá. Voní nasládle a tlumeně ryzlinkově, do bezu. V chuti začíná ještě drobnou bublinkou, má poměrně málo kyseliny, pěkné tělo, ale docela krátkou dochuť. S poslední kapkou špetka vinného kamene. Obě vína, Kerner 09 i Mělničina 09 jsou bezvadně pitelná, ale díky ceně je Mělničina přece jen překvapivější a zábavnější.