Vlastních zážitků mám dnes skrovně, ale ostýchám se kompilovat zápisky ze starých degustačních poznámek nebo převzaté zprávy. Mám vleklou pa-chřipku, která zatím odolává i druhé vlně prášků. Zpočátku jsem k nemoci pocucával grog, ale víno jsem vynechával – nemělo chuť. Další den jsem objevil na kuchyňské lince láhev bílého Saint-Aubin Premier Cru 2006, nedávno zmiňovaného korkáče, který jsem zapoměl vylít. Přivoněl jsem, ochutnal, a bylo bez chyby. Vyplivl jsem, protože mi bylo jasné, že chyba je u mě – nic jsem necítil. Schovávám si tu láhev v lednici už druhý týden a každý večer ochutnávám a vyplivuju… až zase poznám, že je víno zkažené, bude to znamení, že se mi vrací zdraví.

Mimochodem, taky cítíte, jak víno podléhá sezónnosti? Že se růžové hodí k posezení na letní zahradě (červen, červenec, srpen), to je triviální. Taky se vám stává, že v zimě popíjíte víc červených, než v létě?

Minulý týden jsem prohlížel webovky několika italských farem, které nabízejí ubytování. Na jedné jsem zanechal dotaz a dnes mi volali, že se podívali i na Skleničkův e-šop a že hledají pro svá vína distributora v Čechách. Odzíval jsem to, přiznal jsem se, že e-šop je spíš koníček a že účelem mého dotazu bylo ubytování na agriturismu. Potom mi to nedalo a projel jsem vyhledávače. Svět vína je velký a neprobádaný, Itálie vzdálená a neznámá jako Nový Zéland pro Františka Mořeplavce. Jejich první víno získává Tre Bicchieri (Tři Skleničky) v Gambero Rosso už několik let za sebou! Jestli se tam v létě dostanu, třeba bude v e-šopu svítit Itálie. Zalézám pod deku s Paralenem a s jediným přáním: už aby to bylo!