Novozélandský Pinot Noir, vyrobený a do Evropy dovezený francouzským vinařem Henrim Bourgeoisem. Jak říká známé pravidlo, Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim. Nebo je to jinak? Když se k nim nemůžeš přidat, znič je ??? Jak často říkají Pravidla českého pravopisu, oba způsoby jsou možné!

Prostě cestou z Burgundských dnů ve Wines Home jsem se v Bílkově ulici zastavil u dalšího krámku a koupil novozélandský Pinot Noir, snad poprvé v životě. (Nepodlehnul bych, nebýt toho, že jsem si výrobce spletl se jiným loirským producentem, ach jo…) Kdysi jsem u Domince ochutnal PN od Loiry. Bylo to úplně jiné, než moje oblíbené burgundy, ale bylo to zajímavé. Jestli vás tyhle vysvětlivky nudí, tak ještě chvilku vydržte, protože na rozdíl od dobrodružného čtiva, detektivek atd. nepřijde zlom, to víno za to stálo.

Podle zadní etikety to vypadá, že Henri Bourgeois, vinař z údolí Loiry, známý Sauvignony ze Sancerre a Pouilly-Fumé, koupil vinice na Novém Zélandu a rozhodl se tam vyrábět vína pro okamžitou spotřebu. Ovocné, suché Sauvignony a Pinoty. Moje dobrozdání je, že se mu to daří. Víno je uzavřeno v robustní burgundské zelené lahvi se šroubovacím uzávěrem. (Nějak ztrácím předsudky, se screwcapem se mi pohodlně manipuluje a pokud se pojí s vínem určeným k brzkému vypití, jsem spokojený.) Barva je příjemná, čirá, světlá rubínová. Vůně prozrazuje Pinot, ale odlišuje se od burgund. Je lehce animální a květnatá, sametově ovocná, komplexní a mazlivá. V chuti nastupuje jako první jemná živočišnost, opakují se dojmy z vůně a následuje příjemně dlouhý kořenitý závěr. Za 360 Kč nadprůměrné víno – možná to píšu proto, že skladba chuti je pro mě nezvyklá, ale víno působí příjemně a poměr ceny a výkonu je dobrý.