Navzdory převládajícímu tématu jsem prožil krásný týden bez vína. Nemůžu se chlubit, že bych vůbec nepozřel alkohol, protože jsme o velikonočních prázdninách sjeli s dětmi Ohři (a pil jsem pivo desítku), ale byl jsem skoro týden bez vína a bez postele (a bez internetu). Měli jsme luxusní slunečné počasí, nespadla ani kapka. Přišel jsem na to, že mi za ten týden víno vůbec nechybělo, ale chybělo mi dobrý kafe. Tolik k otázce, jestli je wine-blog jen maskou či zástěrkou pro začínající alkoholismus. Přiznávám, že jsem si po návratu otevřel oblíbené italské červené, ale podezření z alkoholismu odmítám. (Dodatečně upřesňuju čerstvé výsledky jaterních a ledvinových testů: na jedničku:o) Jak dlouho vydržíte bez vína vy?
Na vodu jezdíme, abychom nemuseli chodit do kopce. Byl jsem s touhle partou už po několikáté, ale pravá povaha mých společníků se ukázala při dvou příležitostech. První byla noční bojovka pro děti, kdy jsme potmě a bez baterek vylezli k ohni na blízkém kopci vyluštit hádanky Dvou Mudrců, abychom o půlnoci padli do spacáků. Hned druhý den, po dalších dvaceti kilometrech na řece, jsme tábořili před Kláštercem pod jakousi zříceninou (asi Šumburk). Před večeří se téměř všichni dospělci shodli, že se jde vylézt na zříceninu, za účelem doplnění endorfinů. Moje děti chtěly jít taky, tak jsem musel s nimi. Dospělci to ovšem vzali direttissimou, tedy útokem nejprudším svahem přímo nahoru, mimo cesty a bez ohledu na křoví a popadané stromy. Za hodinu jsme tam byli, děti byly nadšené, ale už v půl desáté se samy začaly shánět po spacáku. Tvrdím, že základ domácí pohody je utahat děti, ale tohle byl extrémní výkon.
Zjednodušil jsem si život a šel spát s nimi. Pohádku o Červené Karkulce jsem jim před spaním upravil. „Proč máš tak špinavé nehty?“ „Protože jsem jela na vodu a nemyla se.“ „A proč máš tak špinavé uši?“ „Protože jsem byla na Ohři a nemyla se…“ Špinavé dítě je šťastné dítě. Dětská schopnost dramaticky se ušpinit do dvou minut po umytí mě nepřestává překvapovat.
Zjednodušil jsem si život a šel spát s nimi. Pohádku o Červené Karkulce jsem jim před spaním upravil. „Proč máš tak špinavé nehty?“ „Protože jsem jela na vodu a nemyla se.“ „A proč máš tak špinavé uši?“ „Protože jsem byla na Ohři a nemyla se…“ Špinavé dítě je šťastné dítě. Dětská schopnost dramaticky se ušpinit do dvou minut po umytí mě nepřestává překvapovat.
Bolí mě zadek od sezení na lodi, záda od pádlování, mám modřiny od spaní ve stanu a jsem spálenej od sluníčka. No není to pohoda?
Jak dlouho vydržíte bez vína (dobrovolně) vy?