Včera mě zavalily komunitní bedýnky! Z triviálního vtípku se vyklubal zábavný projekt, mám ho plnou hlavu a moc mě baví! Ale nemám čas si sednout a naťukat poznámky z víkendového výletu na Moravu. Tak jen stručně, k bedýnkám se chci tento týden ještě jednou vrátit a nalajnovat hřiště…

Nejzábavnější zážitek ze sobotní Výstavy vína v Mikulově: vzorek 316, Charvát (Chorvat?) 2008 PS (asi mi něco uniklo? Myslel jsem, že Charvát není uznaná odrůda?) 81,75 bodu. Voní jako když si zapálíte vonnou tyčinku! Očuchával jsem to jako strážmistr Rex, ale je to tak, je to ten čmuch, který vás zachvátí po vstupu do Sanu Babu, obchůdku s nepálskými hadry. Za chvíli se to téměř vymíchá, ale vůbec nevím, co potom čekat v puse. Chuť má výraznou kyselinu a na konci zase tu indickou zatuchlost. Nemůžu říct, že je to dobré, ale je to úžasně zajímavé. Kdyby to prošlo malolaktickou fermentací, přišlo by to o tu ostrou kyselinu, získalo jemnost indických látek a bylo by to ideální víno pro obchody s nepálskými hadry. Ale zase by malolaktická mohla zničit to indické tyčinkové aroma? Být majitelem obchodu s nepálskými oděvy, skoupil bych to víno. Na druhý den mě kamarádi se smíchem ujišťují, že to je jen jakási nepopsatelná vada, Charvát má vonět po lesních jahodách! Frágole!

Ne že by jinak v Mikulově nebylo nic zajímavého. Město samo moc neznám, tak se ho při letmých návštěvách nemůžu nabažit, hlavně staveb s italským duchem. Ale na košt jsem dorazil se zpožděním, a než jsem si užil vstupní oddíl (přes 50 vlašáků), byla nejlepší vína pryč. (Vlašáky ovšem výborné, překvapivé, stylově sladěné…) Ale nestěžuju si, ze zámku je krásný výhled na Svatý kopeček, v pauze mezi bílými a červenými se mi poštěstilo koupit pár vlašáků z vinařství Zdeněk Peřina, a beztak jsem vždycky chtěl zažít mikulovský košt…

V neděli jsem si zajel do Poysdorfu a tak můžu zvěstovat, že veltlíny Weinviertel DAC 2008 jsou už nalahvované, v poysdorfské vinotéce jich je zase třicítka připravená k ochutnání, otevřeno mají odnevidim donevidim, ceny mírné. Olízl (a vyplivl, jako řidič) jsem jich dost, ale v posledním, čtvrtém chladicím boxu měli osm vín z Weingut Hauser, od kterého kupuju Veltlíny už třetí rok, takže jsem koupil zase karton Veltlínů a druhý „degustační,“ s několika Zweigely (moc pěkné a hladké jako sametové dýnko slováckého klobúku), šardonku a vlašák. A k tomu propagační tričko s logem Poysdorfu za 3 Euro, nekupte to.

Domluvil jsem se s vinařstvím Krásná Hora, že jim budu dělat ambassadora v Praze. Přivezl jsem si na to krásnohorský Pinot Noir 2006 s tím, že ho rozvezu pár Pražákům, ale teď si ho šetřím do komunitních bedýnek. Nádavkem jsem se nechal uplatit obědem a pytlem jehněčího, takže si to pamatujte a nevěřte mi, až o nich budu zase hezky psát. (Ale zase kdyby neměli tak dobrá vína a nebyli tak báječní, tak bych k nim na bifteky, guláše, sklizně hroznů a ochutnávky vín nebo prostě jen tak při cestě nechodil.) Jehněčí jsem doma ve dvou pekáčích podléval dvěma vavřinečky, jedním krásnohorským a druhým mělnickým, abych mohl výsledek porovnat, a pak jsem je sežral jako malý zapomětlivý Gargantua, bez porovnávání.

Neděle byla jarně vlhká. Bylo by mi to protivné, ale pamatuju si tohle vlhkomokré počasí z Burgundska. Takže jsem v něm viděl příslib. Réva je oproti loňsku jaksi zpožděná, nad sedleckým údolím jsem viděl i neostříhanou vinici. Ale už to vypadalo jarně. Zavěštím si: bude teplé léto. jestli ne, tak se budou hrozny sklízet později, než loni 🙂

Chtěl jsem napsat podrobnější výběr webových perel za poslední měsíc, úroda byla nadprůměrná, ale nakonec se mi nechce psát o tom, co se mi nelíbí. Ale o jeden myšlenkový skvost se s vámi podělím: „Svoji vinici si vybudovala deset metrů pod zemí, a může tak využívat v každém stadiu výroby vína zemské přitažlivosti.“ Samotný článek obsahuje další hluboké myšlenky, jako „Víno se dělá na vinici,“ a o kousek dál, „Pod nohama prasknou i tvrdé slupky nezralých hroznů. Pro víno je to skutečně lepší.“ Schválně, kolik protimluvů a hloupostí dokážete najít v druhém citátu. Fotky z fotobank, texty z ČTK… z toho přece slušný lidi nevařej!