Promrzlý ze čtvrtečního nakouknutí do pařížské tržnice Rungis jsem se o půlnoci vrátil z loirského výletu domů. V šest ráno byla v Rungis Sibiř. Nezmrzl jsem jen díky čtyřem tričkám, svetru a bundě, ale jak jsem si sundal rukavice, hned jsem promrzl jako treska. (Dnešní blog by mohl mít titulek Jak být v Paříži a nic z ní nevidět :o)

Rungis je velkotržnice s potravinami, která zásobuje Paříž a přilehlá předměstí. Sama je velká asi jako Kolín, na křižovatkách jsou směrovky ukazující k ulici zeleniny, hlavní třídě uzenin, masa a sýrů (jsou to tři různé ulice nebo spíš čtvrti). Prodává se tu rychle a s důvěrou. Taky by se mi chtělo tady nakupovat, ale zatím jsem udělal jen pár fotek.

Tohle je vnitřek jednoho z hangárů, kde se prodávají sýry. Nakupování ve francouzském velkoobchodě jsem jen přihlížel a zdálo se mi, že francouzština se vůbec nehodí ke komunikaci. Ale Daniel Brož, můj řidič, průvodce, tlumočník a sponzor, se tím prokousal a nakupování ve velkém mi předvedl. No a potom jsme vyrazili domů.

V sobotu ráno letím do Itálie. Na programu je i několik setkábní a degustací s místními vinaři, takže tenhle blog ťukám mezi balením, žehlením, uklízením a vyřizováním restů. Jestli se v Itálii naskytne něco hodného zaznamenání, napíšu. Jestli to nevyjde, tak snad přidám aspoň pár fotek z posledních degustací s vinaři na Loiře.