Neraď, není ti šedesát, řekla by mi Skleničková. Ale znáte to, dobré rady nejvíc těší ty, co rady dávají. Tak tomu nebudu říkat rady, ale tipy. Několik tipů z letošní pálavské dovolené. O jednom jsem tu už psal, Léto otevřených sklepů v Pavlově.

Za druhým tipem musíte až do centra Hodonína, ale stojí za to. Pizzeria „Casa Mia“ dělá úžasnou pizzu, a v letošní restauračně-stravovací bídě se vyplatí tam dojet. Navíc nedrží zavírací den a mají otevřeno celý týden. Ochutnával jsem tam čtyři pizzy a byly bez výhrad – ledaže bych měl námitky proti cenám, ale letošní vyšší hladina cen je na Moravě normální, přičemž kvalita bývá často povážlivá. V Mikulově se dobře vaří v restauraci Hotelu Bonsai.

Za třetím tipem musíte vyjet z Mikulova 15 kilometrů, ale mikulovský hraniční přechod je dnes průjezdný bez zastávky, takže to není problém. O rakouském Poysdorfu jsem se zmiňoval v jednom z prvních zdejších příspěvků, a už je to tady zase. Letos jsme tam po ochutnání asi sedmi vín koupili kromě basičky Veltlínů (DAC Weinviertel 2007 od Hausera, taky se dá doporučit) i čistý mošt z bílých hroznů, z červených hroznů, a 45-procentní meruňkovou šťávu, pro kterou nemám slov ani srovnání – je prostě báječná!

Rakouští vinaři zřejmě používají sklepní mašinky jako lisy a tanky, v této době nevyužité, i ke zpracování alkoholu prostých šťáviček, a naše nedůvěřivé a zmlsané děti vypily půl lahve meruňkové šťávy cestou z poysdorfské obecní vinotéky do auta (asi 20 metrů). Bohužel je tekutá meruňková dřeň trochu drahá (3,20 € za 0,75 litru), ale je neuvěřitelná!

Ještě jeden úplně praktický tip – pokud se chystáte autem na Horňácké slavnosti do Velké nad Veličkou, pomněte, že silnice od Hodonína do Strážnice je neprůjezdná a objížďka je tak dlouhá, že se vám vyplatí jet z Brna přes Archlebov a Kyjov.

A nejdůležitější tip – ochutnávejte! Mnohá moravská vinařství ještě žádnou nabídku pro návštěvníky nemají, ale některá naopak ano. Soukromě považuji možnost ochutnat několik vín ve vinařství za úplně zásadní pro orientaci v nabídce (Nekupujte nic, co vám předem nedají ochutnat!). Letos jsem jsem si nejméně u dvou výrobců při ochutnávce poopravil dojmy získané „z druhé ruky.“ Když se párkrát zeptáme na ochutnávku i tam, kde ji nenabízejí, třeba je to trkne!