Včera jsem tady psal o Galapřehlídce soutěže Prague Wine Trophy a hlavně o semináři Rakouská vína, vedeném Willi Klingerem, ředitelem Austrian Wine Marketing Board. Zakončil jsem ho nadšeným zvoláním „To byla lekce!“ ale já prostě rád podléhám nadšení. Každopádně pro mě prezentace rakouského vinařství s ochutnávkou čtrnácti vín byla poučná.

Za poslední rok jsem podobných prezentací viděl v Praze několik. Benátská obchodní komora přivezla vinaře z Veneta, burgunďané přivezli několik vinařů s Jean-Charlesem Servantem, ředitelem vinařské školy L’Ecole des Vins de Bourgogne, a Gambero Rosso putovní degustaci nejlepších italských vinařství včetně tří degustačních seminářů. Rakušané je trumfli všechny.

Když jsem se na rakouský seminář připravoval, dohledával jsem si informace o prosincové putovní degustaci Gambero Rosso, kterou v Praze taky pořádali manželé Duškovi a jejich Víno Revue. Zákonitě mě napadlo, že by se zkušenostmi s podobnými akcemi právě oni mohli technicky zajistit podobnou prezentaci (seminář, road show, jakkoli tomu chcete říkat) moravských vín. Je ostatně na pováženou, jestli ambice našich vinařských organizací představit domácí vinařství uspokojuje stále stejnými neduhy sužovaný valtický Národní Salon vín? A po dvouhodinovce Williho Klingera mi zase došlo, co všechno nám chybí, aby taková prezentace mohla být úspěšná.

Nemyslím jen extrovertního showmana v hlavní roli (i když i ten je důležitý:o), ale hlavně to, jak přehledně mohl pan Klinger rakouská vína představovat ve spojení s jednotlivými vinařskými regiony. Jak si návštěvníci automaticky v duchu spojují jižní Štýrsko se Sauvignonem, Wachau s ryzlinkem, a stačí k tomu pár povedených ukázek. (K tomu by snad měli říct svoje psychologové!) Pro marketing je apelační systém něco jako zlatý důl, umožňuje prezentovat vinařství přehledně a přitažlivě. Rakušané ho zavádějí postupně, aniž by přitom opustili podobně široký výběr odrůd, jako je na Moravě. Rakouská Weinakademie Österreich sice spolupořádá v Praze velmi pokročilý kurz sommeliérského vzdělávání, ale některé domácí úkoly si naše vinařské instituce budou muset udělat samy a bez cizí pomoci.

To jsou ty věci, v kterých nám vinařské Rakousko uniká.