La Segreta 2008, Rosso di Sicilia IGT, Planeta. 13,5% alk. 210 Kč.
Burdese 2005, Rosso di Sicilia IGT, Planeta. 14,5% alk. 468 Kč.

Segreta je směs 50% Nero d’Avola, 25% Merlot, 20% Syrah a 5% Cabernet Franc. 13,5% alkoholu. Dva týdny macerace před lisováním, školení v nerezu. Čistá temně rudá barva, nádherná jemná vůně exotického koření. V chuti lehké, středně plné, s jemnými kyselinami a s taninovým závěrem. Do rozborů se nepustím, protože ty exotické chutě (včetně bazalky a tabáku) na patře nemá cenu separovat a popisovat, nejspíš bych je našel hotové na sicilské zahradě nebo louce. Středně dlouhá dochuť. Příjemné a pitelné, na Sicílii nečekaně lehké víno. Výrobce má na webu poznámky k jednotlivým ročníkům, včetně počasí a podmínek pro růst hroznů. Poznámky jsou sice pravidelně pochvalné, ale povzbudivě podrobné. Poměr kvalita/cena je závratně vysoký. Dobrá koupě.

Název „Burdese“ v místním dialektu znamená „bordeauxský“ a vztahuje se k použitým odrůdám, Cabernetu Sauvignon (70%) a Cabernetu Franc (30%). 15 až 18 dní macerace hroznů, po kvašení v nerezu víno zraje 14 měsíců ve francouzských barikových sudech. Dalších 12 měsíců v lahvi před prodejem.  Barva je temně rudá až do kávově černé, vůně sametová, kořeněná a roztažená od pepře až do karamelu. V chuti přezrálé ovoce, pro konzumenta vyrostlého na moravských vínech až příliš zkrocené kyseliny. Taniny jen v závěru a taky dobře zakomponované do celé struktury. Tři skleničky v Gambero Rosso a spousta pochvalných zmínek v tisku, ale mně tam chybí víc ovoce, víc kyselin. Cena 468 Kč je dobrá, ale Segreta byla díky ceně výraznější a překvapivější. Ale Burdese vypadá, že se může ještě pár let zlepšovat, tak možná jeho čas ještě přijde. (Tomu nasvědčuje to, že druhý den je víno o poznání lepší, s krásným pepřovým závěrem, za který zřejmě vděčí Cabernetu Franc, a s dlouhou dochutí.)

Tři vína z Planety (včetně bílé Segrety 2009 popisované nedávno tady) jsem koupil následkem vyhledávacího nadšení probuzeného na prosincové přehlídce Gambero Rosso (zpráva byla tady). Tam jsem si na semináři o jihoitalských vínech psal obdivné poznámky ke svaté Cecílii (Santa Cecilia, vlajková loď vinařství Planeta). Cecilii jsem zatím nesehnal, ale díky několika textům na blogu Jamieho Goodea jsem se rozhodl vyzkoušet i ostatní vína Planety. (Povzbudilo mě několik čtenářů, kteří referovali, že úspěšně koupili vína, která jsem zase já vychválil na Skleničkově blogu. Když to funguje ostatním, zkusím to taky 🙂 Docela to fungovalo, Burdese určitě nezklamalo a obě Segrety si ještě dokoupím. Jsem zvědavý na planetární Chardonnay (barikované), ale to stojí skoro 700, tak snad až se ke mně někdo přidá.

Už jste někdy koupili víno jen podle doporučení na webu? A jak jste byli spokojeni?