Už zima byla mírná, ani jednou jsem neměl v ruce lopatu na sníh ani jsem neshrabával sníh z chodníku. Jaro letos nepřišlo, ale vtrhlo. Nemám teď na mysli ten novej kartáček v koupelně a kapesníky pod polštářem, to jsem stihnul ještě v zimě. Vytažení zahradního stolu, první grilování i první víno otevřené na zahradě už mám za sebou a při focení každoročních znamení, kterými se ohlašuje na zahradě jaro, jsem si uvědomil, že stejné fotky jsem tady měl už před rokem a možná i dříve. (Jen mám proti loňsku dva týdny náskok.)

Nechci z toho dělat inventuru, ale můj jediný hyacint zase přežil letní nájezdy sekačkou na trávu a vykvetl. Čmeláci bzučeli už o víkendu, kdy skoro nic nekvetlo, ale dnes se v modrých kvítcích úplně koupali. Nejlíp roste plevel, takhle krásně se mi zelená maliní. Mám to rád, protože můžu chodit na maliny po ránu celé prázdniny.

Letos asi zdvojnásobím produkční výkon višní. Zatím jsem sklízel jen z jednoho proutku, který zázračně zakořenil a začal dávat višně. O pár metrů dál později začal růst další keř a dlouho nebylo jasné, co to je. Přiletělo to úplně samo, přežilo to první nájezdy sekačkou i fotbalové honičky s dětma, a loni na tom visela jedna višnička. Letos větvičky obrazily, vypadá to, že to bude velký.

Už jsem na blogu psal o zavařovací vášni. Začal jsem džemovat meruňky, ale meruňky trvají jen krátce a v posledních letech jsem se s nima míjel. Naučil jsem děti na snídaně sestávajících z teplých croissantů s domácím džemem, tak jsem musel experimentovat s dalšími druhy ovoce. Broskve, pomeranče i kiwi byly fiasko, stálicí na našem stole se stal ananasovej džem. O prázdninách jsem dlouho neviděl děti a přebytky višní a malin hrozily zkažením. Rozhodl jsem se udělat z nich džem, a ne ledajakej. Autentickej džem! Poučen vinařskými postupy jsem zavařil zbytky višní a malin společně, možná tam skončilo i pár kuliček rybízu. (Žádné kupované jahody, nejsem Templář, jen autentická sklizeň z vlastní zahrady!)

Byly toho jen tři skleničky, pravá ruční práce. Nevím, jestli by to dětem jinak chutnalo, ale s historkou o tom, že to je opravdická místní směs ovoce z naší zahrádky zmizely tyhle džemy jako první. Moje děti se už odnaučily jíst kupované džemy, věřím, že až budou velké, taky nebudou chodit pro víno do sámošky.

P.S.: Nedávno jsem se tady zase posmíval české vášni pro nulovou toleranci alkoholu za volantem netuše, že ještě může bejt hůř. V Polsku mají přeplněné věznice, radím zavést alkoholtester i jako povinnou výbavu jízdního kola. Hádám, že na Ostravsku chybí spousta cyklistů…

A pokud chcete ještě přijít na společnou živou degustaci aktuální Slepé Bedýnky ve čtvrtek 5. dubna v Le Caveau, radím rezervovat si místo tady, brzy možná budeme mít plno!