Nedávno jsem stěhoval obsah svého bývalého pražského bytu do Skleničkové Lhoty u Prahy. Objevil jsem přitom štos starých katalogů moravských výstav vína (s degustačními poznámkami v dvojkové soustavě: nebrat a dobré) a mezi nimi malý poklad – dvaatřicetistránkovou brožurku „Horňácké pěsničky ke koštu vína“ z roku 1976 (vydavatelem bylo JZD Obránců míru Lipov, editorem Dušan Holý).

Obsah zpěvníku se do značné míry shoduje se stejnojmenným elpíčkem Supraphonu, které natočila lipovská muzika s předčasně zesnulým primášem Jaromírem Miškeríkem (a které dodnes nevyšlo v reedici na CD).

Pro sborový zpěv cestou domů z hospody se hodí moje oblíbená: „Ručkujem z príkopy do príkopy/ dokád mňa halenka nepriklopí…“ první sloka je v hudební ukázce výše.

„Keby nám to vínečko umrelo/ Mnoho by nás sirotků nechalo/ Já jeden, ty druhý, ten tretí/ Byli by ti šenkéré chudobní.“ Na zmíněném elpíčku ji zpívá právě Dušan Holý a vypadá to, jako by dobře rozuměl tomu, o čem píseň je (mladší bloggeři by řekli, docela si to užívá).

„Dyž sem já byl mynárem,/ bral sem vrchovato/ a včil, keď sem šenkérem/ Ej, nedolévám za to.“ Nepamatuju si, že bych tuhle někdy slyšel zpívat, ale baví mě představovat si, z jakých situací asi která ta písnička vznikla, jaký příběh je za ní. To není vždycky tak triviální, jako u citované písně, například u jedné kyjovské jsem se s folkloristy neshodl: „Už jsem obešel Svatobořice/ Aj Mistřín/ Ještě sem neměl takú galánku/ Jako včíl.“ Z bujarého nápěvu jsem usoudil, že se galán vytahuje, že už měl všechny holky ze Svatobořic-Mistřína, ale folkloristi můj výklad odmítali. Našemu rozhovoru naslouchal osmdesátiletý stařeček v kyjovském kroji, ten mi dal zapravdu, „Ja, je to o tem.“

Mnohdy se píseň traduje tak dlouho, že se reálie změní natolik, že význam textu už uniká zpěvákům, kteří ve folklóru nevyrostli. Jako v jedné z těch nejčastěji zpívaných: „Vysoko sem vyskočil/ Odpadly mně kosierky/ Ach Bože moj, prebože moj dobrý/ Škoda mojej frajérky.“

Hledal jsem tu písničku s horňáckou muzikou, ale našel jsem jen tuhle verzi z druhé strany kotára, s myjavskou kapelou, ale za to s horňáckým rodákem jako zpěvákem. Víte, co jsou kosierky (nebo kosárky) a kdy odpadají ? Jestli ano, můžete vyhrát slušné víno, podrobnosti jsou na konci.

Ale zpátky do hospody k vínu a ke zmiňovanému zpěvníku: „Mám já pekný klobúk nový/ Len stréšky nemá/ A já na to nic nedbám/ Len si vína pripíjám/ Chválabožku, dobre je mi/ Predsa neco mám…“

A ještě jednu oblíbenou: „Co sa ty ludé o mňa starajú/ Navozím žita plnú stodolu/ Mlatci budou mlátit, žena vít/ A já budem v hospodě víno pit, víno pit.“

Pokud si chcete písniček užít víc, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou začínají 18. července. Program je tady.

Takže vyhlašuju další malý kvíz z Kulturního minima milovníka moravských vín : Co jsou kosierky (nebo kosárky) a kdy odpadají ? (nebo jinak, jaký význam mají?) Odpovědi do konce příštího týdne na můj soukromý e-mail, vylosovaný autor správné odpovědi dostane tentokrát láhev francouzského vína (Cote-de-Nuits Villages 2006, výrobce Chateau de Prémeaux) sponzorovanou tímhle e-shopem s vínem RESPONSE MEDIA. Důležité upozornění: čtenáři tohoto blogu mají do konce prázdnin patnáctiprocentní slevu na nákupy na tomto e-shopu. Stačí připsat k objednávce poznámku „Pravidelně čtu Skleničku, je to nejlepší wine-blog.“ Nepopleťte to!

Zkusím se v sobotu ve Velké někoho zeptat, jak to s těmi kosárky přesně je, abych mohl vyhlásit vítěze.