Hautes-Côtes de Nuits 2004, R. Dubois, Premeaux-Prissey

Červené, dodávám, protože to z názvu není jasné. Tastevin v roce 2006, koupeno v roce 2007 u výrobce. Letos jsem ho už nenavštívil, přestože jsem týden bydlel přímo přes ulici od vinařství. Dílem za to může asi i to, že pan Dubois je v Premeaux starostou a během prvomájového týdne se na prostranství u jeho domu konaly v šesti dnech tři hlasité veřejné slavnosti, které zřejmě spoluorganizoval.

O šestihodinovém cyklistickém maratónu uličkami Premeaux jsem se tady už zmiňoval, taky byl turnaj v pétanque a jakási další slavnost se spoustou stánků s občerstvením, kde se hlaholilo dlouho do noci.
Málo platné, Francouzi umějí své svátky slavit a užívat.
A nejen svátky. Nějak propadám trudnému dojmu, že si lépe užívají i všední dny a vlastně celý život. O tříhodinových obědech jsem se už zmiňoval, jejich zvenčí středověce patinované a zevnitř moderně zařízené a pohodlné domy je třeba vidět, spolu se zdvořilostí a dobrou náladou, kterou jejich obyvatelé vyzařují. Pátý den pobytu jsem se při procházce v Beaune zarazil – potkal jsem na chodníku telefonující Francouzku s mobilem u ucha, první a za celý pobyt jedinou. Předpokládám, že ve velkých městech ty nervózní telefonisty různého věku lze potkat, ale já jsme měl štěstí, mně se vyhýbali…
A když už píšu nostalgicky o dlouhých obědech, vzpomenu smutně na francouzské snídaně. Copak se moje děti nikdy nenaučí snídat nic jiného než Actimel a čtvrtku jablka? Fotka ze snídaně z letošního pobytu v Premeaux je tady, nahoře recykluju tři roky starou fotku z Puligny: snídaně u paní Adao jsou něco, na co se fakt dá dlouho vzpomínat…
To jsem se rozpovídal, a může za to jen slovo „slavnosti“ ve spojení s Francií. Takže víno – výrazná barva se stopami nazrálosti, už má cihlové tóny. Výrazná vůně ve které lékořice s kůží přebíjejí višně, v závěru se výrazně projevuje paprika, pepř a tabák. Krása! V chuti višně a lékořice, trocha tříslovin a zase paprikový závěr. Chuť působí jaksi zeleninově a nevyzrále, takže jsem na vážkách. Víno je silné a bohaté, ale převládají kyselé chutě, které mi evokují nevyzrálost. Přemýšlel jsem i o to, zda jsem víno neotevřel moc brzo, ale asi ani po několika letech by se v něm neobjevily moje oblíbené švestky, nejlépe v povidlové podobě… nene, je to dobrý, výrazný Pinot v základní, regionální apelaci, poplatný „klasickému“ ročníku, ale na dobré Village nemá…