Už před měsícem jsem tady psal soukromé poznámky o bodování a dnešní text může sloužit jako ilustrace nebo příklad toho, že není nutné se bát ani medajlí ze soutěží, kterými vinaři občas polepují lahve.

Základní Sylván ze špičkového německého vinařství z Porýní-Hesenska (bohužel jsem přišel o fotky z lednové degustace s vinařem v Praze, jen si pamatuju, že jsem si psal poznámky o výrazném suchém muškátu a sylvánu), jakostka, mi pak zamotal hlavu při květnovém hodnocení Sylvánů na soutěži Prague Wine Trophy. Napoprvé jsem si u něj zapsal jen průměrné hodnocení, ale nakonec jsem ji vytáhl na 90 bodů. Ve výsledku skončil mezi Sylvány těsně na druhém místě s Velkou Zlatou Medajlí. Když mi za týden přišly výsledky a s nimi i cena pod dvě stovky, udělal jsem si u něj pět červených hvězdiček a připsal KOUPIT! Bodové skóre jako doporučení vína? Pro mě to tak funguje. Ostatně pro Komunitní Bedýnky jsem objevil ve výsledkové listině soutěže Prague Wine Trophy už několik vín.

Štíhlá německá flétna, šroubovací uzávěr, jednoduchá etiketa a zatřídění jako jakostka. Ve skleničce světloučká žlutá ryzlinková barva a jemné perlení. Ve vůni květiny a v chuti jemńoučká perlička, pěkná kyselina, sylvánová travnatost a přezrálé žluté ovoce, které po ohřátí jde až do meruněk jako rakouské ryzlinky, to všechno korunované jemně kořenitým závěrem, zase typickým pro Sylván. Tipnu si, že víno pár měsíců leželo na kvasničních kalech, přesto je lehké a svěží, krásně pitelné. O rok starší Spätlese bylo pro mě hodně vyzrálé a až okázalé, tohle je typický a krásný Sylván. Navíc za překrásnou cenu.

Už jsem si sesumíroval, že by se dala sestavit sylvánová bedýnka, ale asi by to bylo jen pro pár vinných hloubavců a intošů, kteří by se dojímali tím, že před nějakým stoletím byla polovina moravských vinic osazená Sylvánem :o) Ale jestli udělám příští bedýnky zase levné, s víny do dvou stovek, tak tam tohle víno nesmí chybět!