Grand Cru ryzlink z Vlčího doupěte

Reliéf hroznové jedničky na lahvi ukazuje, že už i němečtí vinaři opouštějí „germánský“ přívlastkový systém označování vína. Když najdete na lahvi hroznovou jedničku, můžete se těšit – Erstes Gewächs je německá obdoba francouzského Grand Cru, tedy označení toho, že víno pochází z prestižní vinice (a že mu vinař věnoval odpovídající péči). Jenže v Německu je, stejně jako u nás, přesně předepsáno, jaké údaje se smí na etiketě objevit, a Erstes Gewächs (ani Großes Gewächs) mezi ně nepatří.

Ale vinaři to tak chtějí a zákazník si to žádá. Co s tím? Namísto nepovoleného údaje přidávají na etiketu jen grafický symbol, tedy GG pro Großes Gewächs nebo hroznovou jedničku pro Erstes Gewächs v Rheingau. Románská klasifikace vín podle původu hroznů se postupně prosazuje i v Německu. VDP, Sdružení německých jakostních a predikátních vinařství, zavádí od sklizně 2012 klasifikaci vín, která se už přímo v deklaraci odvolává na burgundskou klasifikaci vinic (regionální/village/Premier Cru/Grand Cru). Víc o VDP a klasifikaci německých vinic, schválené mimořádnou valnou hromadou VDP 25. ledna 2012, najdete tady. Z webu VDP jsem vyčetl, že počítají s tím, že predikátní klasifikace a klasifikace podle původu hroznů budou existovat vedle sebe – podle původu se budou nově označovat jen nejlepší suchá vína, běžnější vína „s ovocným projevem a bez přídavku cukru“ a ušlechtile sladká vína se budou dál označovat odpovídajícími přívlastky. Jenže co zbude z přívlastkového systému, až se z něho vyjmou ta nejlepší vína? Tolik první informace, k jejichž hledání mě vyprovokovalo dnešní víno.
Bacharacher Wolfshöhle 2007, Weingut Ratzenberger

Nápadně plná zlatožlutá barva, oxidace nebo nazrálost? Krásně čiré. Vůně trochu po jablíčkách, takže oxidace. Trochu lípy a medu, hodně minerality. V chuti výrazně nazrálé, koncentrované, zralost už přebíjí primární ryzlinkové charakteristiky. Přezrálé ovoce včetně jablek, jemně citrusy. Zkrocené kyseliny a jen malý zbytek cukru, spíš pro podtržení ovocitosti než pro sladkou chuť. Minerální závěr chuti a delší dochuť. Naštěstí pro mě žádné chemické tóny, žádný petrolej. Moc pěkné, nejspíš připravované s delším ležením na kvasnicích. Asi jsem víno otevřel v pravý čas – postupující příznaky lahvové zralosti by se mi brzo znelíbily, až převálcují (dosud výrazně přítomné) ovocné tóny. Cena asi 600 Kč, víno jsme vyměnili s dovozcem barterovým systémem karton za karton.
Živé Skleničkování
A protože opakování je matka moudrosti, tak zase dodám, že společně s dovozcem popisovaného vína Ivanem Dramlitschem povedeme ve středu 29. února ve vinotéce Riesling & Co. na pražském Smíchově (Ostrovského 23) degustaci německých a toskánských vín. Podrobnosti jsou tady, rezervace na info@vinonaut.cz. Přijďte se podívat!