Na fotce je nejsledovanější patník v naší vesnici. Někdo ze sousedů na něj vynesl měřítko, převádíme si na něm centimetry na hodiny. Téma týdne není víno, ale voda!

V neděli jsem vynosil ze sklepa do patra víno, ale to jsem ještě nevěřil, že by mě to taky mohlo postihnout. Do evakuačního batůžku jsem přibalil vývrtku a moselský ryzlink 2012. Ani se mi o tom nechce vtipkovat, protože pár sousedů už má povodeň v domě. Jestli voda stoupne, přijdu o obsah mrazáku, tož jsem to vzal jako příležitost sníst pár dobrot. Jsem optimista a věřím, že dnes ještě budu spát ve své posteli, tak jsem si k tomu otevřel sedmiletý toskánský Merlot.

Barikovaný Merlot, tři roky starý dovoz z toskánského DOC Montescudaio. Víno pojmenované po řeckém bohu slunce je z mladých vinic, vysazených roku 1999 na pozemku ve tvaru amfiteátru s jihovýchodní expozicí. Takže je to poměrně hutné, těžké víno, vzpomínám si, že další nedaleké vinařství se naopak chlubilo vinicemi se severní expozicí, kde prý hrozny mnohem lépe vyzrávají. Možná jsem podvědomě potřeboval trochu Slunce.

Temná rudočerná barva s nahnědlým okrajem potvrzuje starší ročník. První vůně byla zavřená, třešňová, mírně kořenitá a s podtónem plastového pytle (ten po čase zmizí). V chuti je hodně zralé, třešně a zralé ostružiny, koncentrované a jemně kořenité. Má hodně jemnou kyselinu a pevnou tříslovinou, která v závěru svírá pusu. Trochu vystupuje alkohol (14%). Slušné víno, ale ne vynikající.