Poslední měsíc jsem se na blogu nadprůměrně věnoval odrůdě Sylvánské zelené. Došlo i na Sylvány z německých Franků. Tentokrát nikoli od Klause Höflinga, jehož barikovaný Sylván jsem měl v Komunitních bedýnkách, ale rovnou od českého dovozce sylvánského čaroděje Rainera Sauera.

Francká zrada, srandovní bocksbeutel :o) brčálově zelená baňatá placatka se šroubovacím uzávěrem – nic proti ní, ale špatně se kombinuje v krabici na šest lahví s klasickými lahvemi. Ve skleničce světle žlutá barva s drobným perlením, násládlá, výrazně květinová vůně. V chuti lehké, suché, travnaté, zakulacené s výraznou kyselinou. 12,5% alkoholu a 295 Kč. Třetí den po otevření překvapení – víno se zlepšilo. U tak lehké váhy jsem to nečekal, ale je jemnější a vyváženější.

Další jakostka v bocksbeutelu, velká škoda, že se tyhle zajímavé lahve nepoužívají i v jiných regionech :o) Ve skleničce světle žlutá barva, ve vůni květnatě ryzlinkové. V chuti výrazně minerální, suché s pěknou kyselinou, křupavé, čisté, k zamilování příjemné :o) Stručně je to kříženec dobrého Chablis a suchého Rieslingu z Porýní! Das ist aber ein Silvaner! abych parafrázoval Švejka… 319 Kč.

Upřímně, třetí den po otevření se Lump dotáhl na Mušlák. Obě vína jsou křehká a etericky jemná jako mladičká Audrey Hepburnová v bílých plesových šatech, a až při delším zkoumání ukazují, co v nich je. Brzy po otevření působí díky dominující kyselině trochu jednostrunně, po dvou dnech v lahvi (nebo možná pár hodinách v karafě???) se zaoblí, srovnají a vůbec nenudí a neunavují. Můj první tip byl Muschelkalk, ale po dvou dnech si už vůbec nejsem jistý. Každopádně jde v obou případech o vyjímečná vína, s tak vytříbeným a jemným projevem jsem se sotva kdy setkal a určitě jsem ho nečekal o Sylvánského.