Dva ryzlinky z Mělníka

Ryzlinková vášeň a zvědavost mě vyhnaly do Mlazic. V pondělí před polednem se mě paní Krausová ochotně ujala a otevřela mi k ochutnání ryzlink, přestože jsem se předem omlouval, že koupím jen jednu lahev a navíc řídím, takže musím plivat. Takže za vstřícnost k neohlášeným návštěvníkům dávám bod.
Kraus 425 Korek
RR 2008 SUD, České zemské víno, Mělnické vinařství Kraus
RR 2008 polosuché, České zemské víno, Mělnické vinařství Kraus

Nevydržel jsem a tentýž večer obě lahve otevřel. Ta jednoduchá ambaláž s protivně
šedivou etiketou musí mít nějakou podprahovou přitažlivost, měl jsem ještě nedopitá tahle dvě červená. (Jestli Krausovy etikety neznáte, postačí kliknout na webové stránky tady, tam je šedá použitá až extrémně destruktivně.) Ale napřed ještě k tomu, co jsem vyčetl z etiket. Obě vína jsou nezatříděná a deklarovaná pouze jako zemská. Na to bych se vinaře rád zeptal, protože podle kontraetikety (zadní etiketa není vůbec vzadu, ale přitisknutá k přední etiketě, oddělená jen stříbrnou linkou) první suchý ryzlink byl poctivý kabinet (21o cukernatosti a 12,5% alkoholu), druhý dokonce PS (22,5o cukernatosti a jen 10% alkoholu, na vysvětlenou taky 31 gramů cukru). Navíc vína nemají žádné lidové ceny, stojí 190 a 200 Kč. Je prostě zjevné, že si je vinař vědomý kvality vína, ale z nějakého důvodu se rozhodl prodávat ho bez zatřídění v panujícím přívlastkovém systému.
Kraus 418 POLO
První ryzlink, říkejme mu SUD, vyrostl na Mělníku na vápenitém podloží a kvasil v 1250-litrovém dřevěném sudu. Klasická ryzlinková štíhlá láhev je uzavřená korkem. Vinař doporučuje otevřít 2-3 hodiny předem. Světle žlutá barva vína je o odstín sytější než u druhého polosuchého ryzlinku, zřejmě vlivem částečné oxidace v dřevěném sudu. Ve vůni citrusy a meruňky, v chuti příjemně suché, ale plné víno s výraznou, ale čistou kyselinou, s citrusovým a minerálním tělem. Krásně čisté, se středně dlouhou dochutí, opět nesenou citrusovou kyselinou. Lehké a pěkně pitelné, jen bych je soukromě viděl spíš jako doplněk k jídlu než na soustředěné pití. Podle webu (tady) má víno 12% alkoholu, 8 gramů kyselin a 7,6 g cukru. Myslím, že zbytkový cukr dodává vínu plnost a dobře vyvažuje kyselinu.
Druhý ryzlink, říkejme mu POLOSLADKÝ, je pro mě ještě o třídu výš. Je to prostě dobrota, navíc díky kvašení v nerezu o poznání ovocnější a plnější, než předchozí víno. Barva je světle žlutá se zelenavými tóny, už ve vůni se prosazuje dualita kyselin a zbytkového cukru. Pod ním zase citrusy a přezrálé broskve. V nástupu chuti je ještě nesené jemnou bublinkou, po ní přijde ruku v ruce kyselina a cukr. Hodně se podobá předchozímu ryzlinku, až mě napadlo, jestli oba nepochází ze stejné vinice (ze stejného materiálu nejsou, vzhledem k rozdílné cukernatosti moštu.). Stylem míří někam k Mosele, je podobně čistý jako předchozí SUD, ale zbytkový cukr mu dodává rozměr navíc. Navíc bude díky nižšímu alkoholu bezpečnější, pitelnější. Stejně jako u dobrých moselských ryzlinků ani v tomto případě nepůsobí vyšší cukr otravně a únavně, díky výrazné kyselině je naopak svěží. 10% alkoholu, 7,8 gramu kyselin a 30,9 gramu zbytkového cukru.
Kraus, foto z mobilu
Jestli budu někdy dělat ryzlinkovou Komunitní bedýnku, chtěl bych do ní Krausův POLOSLADKÝ rýňák. Kdyby to všechno vyšlo a líbil se vám tak jako mně, jeho suchého bratříčka, SUD, byste si už pro srovnání koupili sami…