Asi poslední láhev z mnoha dovozů ze středně velkého vinařství poblíž burgundského Nuits. Krásná plná rubínová barva s temným podtónem a slabým oranžovým okrajem, tipoval bych si, že je nefiltrované.
Okamžitě po otevření výrazná vůně, hned jsem si vzpomněl, jak jsem ji komentoval tehdy ve vinařství: parfémová. Po několika hodinách klidnější třešňová, malinová a švestková, stále hodně výrazná. Později mix, kterému pracovně říkám třešňové dřevo – ovoce s příměsí sekundárních aromat. V chuti koncentrovaně ovocné, s překvapivě výraznými kyselinami a se znatelnými tříslovinami v pozadí. Před více než třemi lety jsem si zapsal tady „jemně hořkou dochuť…“ ale po té už není ani stopy.
Nabušené chutěmi, po střídavých zkušenostech s tímhle ročníkem bych na 2005 netipoval. Je jasné, že to není mladé víno, ale to jen ustoupily třísloviny, ostatní chutě jsou stále pěkně zaostřené a koncentrované. Před několika dny jsem otevřel stejné víno z ročníku 2007 s mnohem matnějšími dojmy. Jakoby zestárlo mnohem víc, v přímém srovnání s 2005 bych tipoval, že starší je 2007.
Letošní otvírání burgundských Pinotů ročníku 2005 mi přineslo spoustu zklamání, skore je nakonec jen trochu lepší než 50 / 50. Léta jsem se soukromě usmíval nad podivíny, kteří archivují domácí Pinoty a otvírají je po pěti letech, ale letošní zkušenosti s burgundskými Pinoty ze slavného ročníku 2005 mi ukazují, jak je to složité – polovina mých letos otvíraných Pinotů lety archivace nic nezískala, jen ztratila. Statistik by řekl, že skore 50 / 50 by mi vyšlo, i kdybych si hodil korunou. A to ještě obyčejnější kousky piju brzo, zdá se mi, že nemá cenu očekávat po pěti letech zlepšení u vína, které ani na začátku nebylo výborné.
Raději bych si připlatil za víno, které bude už připravené k pití než abych platil za víno, které mám několik let opečovávat a bát se, jak dopadne. Před pár lety mně zasmečoval pan Guillard v Gevrey (když jsem se ho nadšeně vyptával na archivaci): víno se nedělá, aby se archivovalo, ale aby se pilo! Na druhou stranu, když to někdy vyjde, tak to stojí za to. Jako u dnešního Pinotu z Chateau de Prémeaux. Jenže ten byl skvělý už v roce 2007.
____________________________