Protože se v sobotu chystám vyrazit za sluncem (taky za kávou a vínem), radostně zvěstuju, že báječné Cabernety Bernarda Baudryho v pátek přijely a že jsem je hned začal vydávat všem, kdo si je objednali a zaplatili. V praxi to znamená, že už je má Uloženka a jestli to stihnu, tak v sobotu cestou na letiště pošlu balíky třem poustevníkům, kteří žijí v zapadlých končinách, kde jediným spojením s civilizací je Česká Pošta.

Urgence těch, na které se zatím nedostalo, budu vyřizovat až ve středu, vydržte! V pátek večer ještě oslavuju úspěch s lahví Baudryho Clos Guillot 2011. Určitě tím nevybízím k následování, naopak – víno je ještě hodně zavřené, buď následkem cesty nebo nedávného lahvování. Ale i tak je zřejmá krásná rudofialová barva, těžká ovocná vůně a výrazně ovocitý projev chuti. Kyselina je doslova jemná (narozdíl od předchozího ročníku 2010) a třísloviny se schovávají až vzadu. Tohle bude paráda, ale zaslouží si půlroční odklad! (ale to je Skleničkův syndrom, že si pokaždé říkám, že jsem si měl pro sebe objednat víc těch vín z bedýnky :o)))

Trochu jsem se bál, jestli se na Cabernety Franc najde dost zájemců a jestli nakonec nebudou zklamaní. Teď už můžu jen poděkovat všem, kdo do toho se mnou šli, a s brutálně brzy otevřenou lahví Clos Guillot se už ani nebojím zklamání. Myslím, že jsem měl s Baudryho Cabernety podobnou kliku jako s moselskými ryzlinky od Erbesů. Z čistě vinařského pohledu byl asi ročník 2010 lepší a perspektivnější, ale pro první seznámení se seriozním Cabernetem Franc je vlastně 2011 vhodnější. Přístupnější, snáz pochopitelný. I can’t help it if I’m lucky :o)

Od soboty mě čeká třídenní maraton (přesně!) třiceti degustací s italskými vinaři a jejich obchodníky. Ještě jsem si nevyžehlil košile a nenašel pas. Dobrou noc!