Tak jsem včera nedorazil na pražskou ochutnávku francouzských vín (to by samo nestálo za zaznamenání ani tady na blogu). Na konci prázdnin mívám žně, vrcholí mi jeden pracovní projekt a nestíhám. Chvilku po šesté mě na výjezdu z Prahy zazvonil v autě telefon, volal vinař Richard Tichý z Hrušek. Že pojede do Prahy a že by mi mohl ušetřit cestu, kdyby mi přivezl víno, které jsem si u něj zarezervoval do příštích Komunitních bedýnek.
O jeho vínech jsem tady už párkrát psal, zejména o ryzlincích. Hned od začátků
Skleničkových Komunitních bedýnek (dále jen
SKB :o) si dělám zuby na jeho rýňák 2007 (poprvé jsem o něm psal
už tady). Začátkem roku ho ještě neměl nalahvovaný. V době prvního kola SKB byla situace ještě složitější: pan Tichý rozdělil víno do dvou nádob. V jedné z nich víno zůstalo tak, jak bylo předtím, když jsem je poprvé koštoval. Se zbytkovým cukrem. V druhé bečce víno nastartovalo a prokvasilo skoro do sucha. První várka šla do lahví dříve, ale stále neměla etikety. Víno odpovídalo pozdnímu sběru, ale většina se ho prodala bez etiket a na zatřídění jako pozdní sběr nikdy nedošlo. Druhá část je zatříděná, ale senzoricky i analyticky se obě vína, ač původně pocházejí z jedné kádě, liší natolik, že pan Tichý pravil, že nebude nic šidit a zbytek prvního doprodá bez etiket a bez zatřídění.
A jestli chcete, tak vám pár lahví dám stranou, prej.
(Popisuju tu genezi vína zpaměti a snad jsem to moc nepopletl.)
Seděl jsem u něj v Hruškách na zápraží horký páteční červencový večer cestou na Horňácké a obě vína jsme koštovali. Bylo to o prsa, ale u mě vyhrál nezatříděný rýňák: výrazné kyseliny k ryzlinku patří, a tentokrát se mi líbilo, jak byly podepřené zbytkovým cukrem. Takže jsem si řekl, že lahev popíšeme bílým fixem a půjde do bedýnek tak, jak je, bez etiket. Slíbil jsem, že ho v září pár krabic koupím… ale když mi včera večer pan Tichý volal do auta, nevěděl jsem ještě kolik těch krabic mám koupit a byl jsem utahaný po šíleném dnu s telefonáty desítky zákazníků, takže jsem rozhodnutí odložil na září. (Tiše a ostýchavě se tehdy v Hruškách zmínil, že jedno víno dal do soutěže v TESCO a vyhrálo… takže tam poputuje skoro všecko, protože ho má tak akorát na splnění podmínek soutěže :o)
Doma jsem chvíli pokoukal na trápení Olomouce proti Evertonu, nakrájel si dvě okurky, tři rajčata a deset deka francouzského jehněčího sýra (směs kozího a ovčího mléka, prodává Le Caveau) a otevřel si Sauvignon Saint-Bris 2008 od Lamblina. Proklikal jsem se poštou až k týdnovské zprávě o
Vinaři roku (
tady) : Richard Tichý má třetí místo (za prvním Valihrachem z Krumvíře a čejkovickým Bízou) !
Chachá!
Všem třem pánům blahopřeju, a hned jsem volal zpátky hrušeckému Tichému s opožděnou gratulací. Jen se nesměle pýřil, no jó, mně to taky řekli jen chvíli předem. A že si sice byl diplom včera v Praze převzít, ale sám vlastně neví, která vína postoupila do druhého kola, kde se rozhodovalo o vítězích.
Jasně že jsou tyhle soutěže trochu pouťové a mediální (webovky jsou
tady, v sobotu bude v Dobřichovicích show pro veřejnost). Ale můžeme o nich mluvit, můžeme porovnávat výsledky s vlastním vkusem, a je to úžasná propagace vína a vinařů. Takže můžu dopředu avizovat, že v příštích SKB bedýnkách někdy na podzim bude rýňák od třetího nejlepšího vinaře roku 2009, a jestli vás ten rýňák zaujme, můžete si pak od něj koupit dvě různé verze téhož vína ze stejného moštu, stejné kádě a stejného kvašení, a sami si je porovnat, kam se jedno víno může posunout různým zpracováním.
(Do soutěže Vinař roku dával ten druhý rýňák, zatříděný.)
A ještě jednou blahopřeju pánům Tichému, Bízovi a Valihrachovi k úspěchu.