Veselka se Sylvány

Kolísavá frekvence příspěvků na Skleničkově blogu je funkcí mnoha proměnných. Jedna z nich se změnila s novým školním rokem. Adresoval jsem soudu supliku o střídavou péči o děti a od prvního září jsem měl na dva týdny děti, na zkoušku. Pracovní aktivity jsem omezil od osmi do dvou, kdy dětem končí škola, a zařizoval rovnátka, hudebku, kroužky, sporty :o) Psal jsem míň, ale jinak mě to vůbec neomezovalo – zařizoval jsem Úsporné bedýnky s víny do 200 kaček, a taky něco navíc.
Nedávná sprška textů o Sylvánech nebyla náhodná. Nadchlo mě osm přihlášek v komentářích ke článku o základní jakostce od Johanna Geila (tady) a rozhodl jsem se vystrojit soukromou veselku se Sylvány. Bylo mi jasné, že regulérní Komunitní bedýnky z toho (z mnoha důvodů) nebudou, ale chtěl jsem odměnit ty spontánní komentáře a jejich autory. Prapůvodní idea na začátku Komunitních bedýnek byla totiž právě idea komunitní, snaha sdílet v diskusi názory o konkrétních vínech. Jak se bedýnkovací aktivity rozšiřovaly, stávala se z toho víc vinotéka a míň diskusní klub, teď mi chodí víc komentářů k bedýnkám na soukromý e-mail než veřejně na blog. Nic proti tomu, když jsem v srpnu dovezl tisícovku vín z Mosely, Loiry a Toskánska, tak mě to potěšilo, ale tím víc si uvědomuju, jak se původní diskusní zápal vytrácí. Měl bych ho nějak podpořit, asi…
Tak jsem nabídl sylvánskou bedýnku osmi lidem, co se sami přihlásili. Jedno z nejvýraznějších vín, mušličkově minerální Silvaner vom Muschelkalk 2012 Rainera Sauera, už bylo k mání jen v osmi exemplářích, takže jsem nic víc ani nemusel řešit. Sedm z původních komentátorů se o sylvánskou bedýnku přihlásilo, jedna zbyla na mě :o) Sylvánská bedýnka je vlastně neveřejná, už ji víc nebudu distribuovat než pro původních sedm diskutujících, ale blog je veřejný, takže seznam vín zveřejním předem pro všechny, kdo by si ji chtěli soukromě sestavit (a případně komentovat:).
1. Silvaner trocken 2012, Weingut Geil
3. Sylvánské zelené 2010 PS, Vinselekt Michlovský
4. Sylvánské zelené 2009 PS, Chateau Valtice
5. Silvaner kabinett trocken 2012, Eschendorfer Lump, Rainer Sauer
Pár poznámek k tomu.
1. Je to soukromý výběr z toho, co znám a co mám k dispozici. Jestli byste si vzpomněli na lepší/zajímavější/výmluvnější/levnější vzorky sylvánského, tak já taky, ale uvítám i vaše tipy. Alsasko jsem opomenul z praktických důvodů, kvůli dopravě.
2. Řazení vín je neřešitelný hlavolam. Kdybych měl tenhle výběr vín odprezentovat naživo na degustaci, vzdal bych to. Ale bavilo by mě udělat sérii čtyř degustací, kde bych pořadí vín zpřeházel a vyzkoušel si, jak různá řazení fungují. Už úvodní dvojice to ilustruje: první je základní víno, QbA čili jakostka, a naslepo jsem mu dal 90 bodů. Druhé je hodně plný pozdní sběr, vyzrálý až do medových náznaků botrytidy, o třídu „dospělejší“ víno, ale naslepo jsem ho zařadil někam k 87 bodům. Řadit je podle váhy (cukernatosti moštu) nebo podle jemnosti, kvality?
3. Podobně je to se zařazením domácích vín. Trojka od Michlovského pro mě bylo překvapení ročníkem a původně (před pár lety) i výrobcem, poctivě udělané víno. Navíc asi nejsnáz dostupné. O čtyřce z Valtic jsem napsal, co jsem napsal, a jestli je trojka drobné překvapení, tak čtyřka z Valtic je šok: velkovýrobce ukazuje cestu moravskému vinařství. Víc než ukázka potenciálu Sylvánského je to pro mě ukázka potenciálu moravského vinařství, kdyby o takovou ukázku někdo vůbec stál (tedy mám dojem, že by to ocenilo spíš evropské publikum než to domácí).
4. Řazení vzorků je neřešitelný hlavolam, viz bod 2. Oba Sylvány od Sauera jsou tak lehké, že by měly jít hned na začátku, ale tak vytříbeně jemné a dobré, že je řadím na konec. Řazeny podle váhy by měly jít na začátku, podle kvality nakonec. Zrovna tak by ale mohlo pořadí končit valtickým Sylvánem nebo Spätllese od Geila, bráno podle vyzrálosti hroznů a „váhy“ vína. Zase se opakuju, je to spíš námět k diskusi než hotové řešení.
5. Ať žije Sylván, kdysi dominantní odrůda moravských vinic!
Jen tak