Úžasný Veltlín z Kremstalu, ale jak milovníci domácích moravských Veltlínů, tak konzumenti poysdorfských veltlínů by v něm odrůdu těžko poznali. Nejspíš je to dané technologií zpracování – není to žádná nerezová rychlovka, ale víno připravené poklidným zráním na kvasničních kalech. Ve Skleničkově sklepě ho zatím nenajdete, dostal jsem ho jako dárek při návštěvě ve vinařství. O vinařství jsem už psal tady a tady.

Výrazně plná zlatá barva a bylinkově kořenitá a minerální vůně. Žádná mladistvá svěžest, spíš klid středního věku. V suché chuti odbouraná kyselina (po jablečnomléčném kvašení), středně plné tělo a kořenitý závěr s pepřovým poznávacím znamením. Zpočátku mi tam veltlínová (rozumějte reduktivní) odrůdovost chyběla a musel jsem si na plnost a klid vína zvykat, ale stálo to za to. V chuti jde až do čajových a bylinkových tónů a likérové koncentrace, jistě na úkor svěžesti, ale je to silné, výrazné a elegantní víno.