Bejvaly časy, kdy si někteří čtenáři stěžovali a napovídali, dost bylo Burgundska! ale v loňském roce jsem tady měl povídání sotva o pár burgundských vínech a jestli jsem si dal nějaké novoroční předsevzetí, tak tohle : že se letos do Burgund zase podívám!
Víno jsem koupil asi v roce 2009 při poslední návštěvě v Puligny, a jako bych věděl, že se tam dlouho nepodívám, netypicky jsem si ho syslil. Až na samou hranici, jak jsem poznal záhy po otevření. O vinařství jsem tady psal už několikrát, třeba tady.
Barva je krásně čirá, jiskrná a nečekaně plná, až kovová. Vůně mírně utlumená v intenzitě, citrusy i mineralita jsou přítomny, ale musím to z široké skleničky dolovat, spolu s oxidativní jablíčkovou vůní a barikovým štychem. V chuti výrazná kyselina, odcházející barikové tóny, výrazná mineralita jako když olizujete mokrý kámen, ale závěr chuti už jde do jablíček a varuje před další archivací. Tenhle ročník už nic víc nevydrží a oxidativní jablečné dojmy se zdají převládat. Ihned po otevření víno nabízelo víc minerality a pěknou harmonii, dvě hodiny poté už převládá oxidace a ukazuje, kam se bude harmonie ubírat. Neváhat a vypít.