V neděli jsem se vypravil na SM slavnosti na Jiřák. Nebyla taková zima jako před rokem (ale zase mě to přimělo přečíst si po sobě, co jsem psal před rokem a ejhle, je tam pár laskavých slov pro Zweigelt, který tři čtvrtě roku poté vyhrál šampiona na soutěži Prague Wine Trophy) a dav byl skoro neprostupný. S krabicí vzorků jsem si odnesl i nový krásnohorský Muškát moravský 2012 a hned večer se mu podíval pod screwcap :o) Kdykoli se u mě v běžném roce na stole objevila vína aktuálního ročníku, bývala z Austrálie či Nového Zélandu, protože tam se sklízí už na jaře!
Krásnohorský Muškát 2012 je víno trochu ostré, štiplavé a hranaté, ale dobře pitelné. Úplně suché s nízkým alkoholem (11,5%), klidný společník z té nenáročné kategorie. O předchozím ročníku jsem už přiznal, že jsem mu v červnu v Prague Wine Trophy dal naslepo 82 bodů (vůbec nesdílím webovou fobii z degustátorů a stobodovky, která se přehnala dvěma blogy minulý týden a rád se hodnocení účastním, když si na mě někdo vzpomene a pozve mě), a myslím, že ročník 2012 Muškátu se i s tím šroubovacím uzávěrem po Novém roce ohladí a bude OK.
V žižkovské vinotéce Le Caveau, pražském distribučním centru Komunitních Bedýnek, se našla jedna zapomenutá krásnohorská bedýnka ze srpna. Řekl jsem si, že už je moje – jinak by se o ni už dávno někdo hlásil. Jako první šlo pod vývrtku Zweigeltrebe 2011 a hned po prvním napití jsem si medil, že jsem si v Krásné Hoře řekl o celý karton. Víno krásně vyzrálo, kromě typické višňové barvy má parádní vůni zralého peckového ovoce, v chuti suché a podobně jako ve vůni ovocité i s dotekem tříslovin, jako by bylo v sudu (ale nebylo :o) Myslím, že se od července, kdy jsem ho chutnal poprvé, pěkně rozvinulo, ale že už se o moc dál vyvíjet nebude a je načase ho vypít.
V červenci mě v Toskánsku bohatě zásoboval vínem i komentáři Ken Lenzi, francouzský sklepmistr monteskudájského vinařství Marchesi Ginori Lisci. Zmínil jsem se mu, že bílá vína děláme u nás doma lepší, než jaká jsou (obvykle) v Toskánsku, tak mi řekl, ať mu krabici něčeho zajímavého pošlu. Poraďte mi: co byste poslali vinaři do Itálie nebo do Francie jako ukázku domácího vinařského umění?
Pokud jde o červená, určitě mu pošlu Zweigelt 2011 z Krásné Hory (myslím, že odrůdu nezná, tak to bude zajímavé, a s 11,5% alkoholu to bude kontrast k červeným vínům, která vznikají v Toskánsku) a i nějaká bílá už jsem vybral. Stále mi chybí ryzlink a vůbec je to zajímavá otázka: Co byste poslali vinaři do Itálie nebo do Francie jako ukázku domácího vinařského umění?
Poraďte mi!
Četbu Skleničkova blogu si nejlépe vychutnáte se sklenkou moselského ryzlinku, nejlépe jednoho z šesti z aktuálních Rrrrrrryzlinkových Komunitních bedýnek – info je tady!