aneb pozdní sběr po alsasku. Teď si teprve můžu vyčítat, že jsem při předchozích cestách do Alsaska podobná vína odmítal i jen ochutnat. Alsaské pozdní sběry stojí od 20 EUR výše, když jsem tam byl v roce 2003 poprvé, byla moje psychologická cenová laťka nastavená mnohem níž. Poctivě jsem na degustaci odmítl i „jen“ Grand Cru vína, i těch deset EUR pro mě bylo moc. Myslím, že hned napodruhé jsem už do Grand Cru vín skočil, ale Vendanges Tardives jsem se dlouho vyhýbal. Byl jsem trouba.

Až když jsem v květnu vezl skoro 900 lahví do Komunitních Bedýnek z Hunawihru, na poslední chvíli jsem přiobjednal karton tohoto ryzlinku. Jednu lahev jsem otevřel na společné degustaci v Le Caveau, jednu jsem věnoval kamarádovi, další si asi někdo koupil… jednu dostal darem Daniel Brož z Le Caveau den po degustaci. Zrovna se chystal na vlastní degustaci Bordeaux s tím, že tam má i slaďáky, dva Cadillaky a jedno sauternské. Ryzlink jsme hned otevřeli a v řadě s bordeauxskými slaďáky jsme ho přelízli. Shodli jsme se, že je lepší než Cadillac a slabší než Sauternes, ale tu jemnost měl se Sauternes společnou.

Štíhlá (dokonce prodloužená!) alsaská flétna a netypická zdobná etiketa (jinak jsou etikety hunawihrského družstva spíš jednoduché). Překvapil mě umělý korek. Světlá zlatavá barva vína s olejovitě klidnou hladinou. Mírně dekadentní ryzlinková vůně se stopou oxidace a botrytidy, nazrálá a sladká. Bez, lípa, citrony, stopa benzinu. V chuti svěží kyselinka, bohatě cukru, bez a lípa, grapefruitová štiplavost a nahořklost. Ale hlavně jemnost a harmonie. Závěje jemnosti a harmonie!

V neděli večer jsem tímhle vínem slavil příjezd druhé várky alsaských vín pro bedýnkáře, kteří si doplňovali zásoby po červnových alsaských bedýnkách. Nabízel jsem Vendanges Tardives za přátelských 550 Kč, ale s tím je konec :o) Zbytek zabírám pro sebe. Víno na zimu!