Postupka naslepo – odhalení

Elementary, my dear Watson, řekl by Sherlock a potáhl by z dýmky. „Moriarty nám to přece všechno naznačil, když napsal Slepeckou hůl. Čím je bílá žlutější, tím je víno sytější.“ S obdivem jsem pohlédl na svého přítele. Jeho rýmy byly stejně neúprosné jako jeho logika. Jen si pletl Skleničku s Moriartym, zřejmě následkem nestřídmého požívání opiové tinktury. „Moriarty vždycky začíná ryzlinkem. Už v při prvním zločinu před dvěma roky použil ryzlink – vzpomínáte, Watsone?“

SKB1 – Ryzlink rýnský 2008 PS, Ing. Richard Tichý, Hrušky. 144 Kč.
Psal jsem o něm tady, ale to měl před sebou ještě rok zrání v tisícilitrovém tanku. Před rokem se zpočátku projevoval jako typický ryzlink včetně meruněk, lípy a bezu, ale po pár hodinách se začal proměňovat, říkal jsem mu měňavka. Když jsem ho koštoval znova v lednu u Tichých v Hruškách, našel jsem už v chuti i lehce petrolejové tóny alias Barvy a Laky a s úlevou jsem si poznamenal, že mám ryzlink, který se dá dobře poznat naslepo. Jen připomínám, že má vyšší barvu, která je způsobená delším ležením na kvasničních kalech. Tomu vděčí za několik zábavných vlastností. Za prvé se díky delšímu ležení na kvasnicích (bez síry!) odbourala kyselina jablečná (ale stále má pěknou kyselinu i malý zbytkový cukr) a za druhé tím víno získalo sklony k dlouhověkosti a k proměnlivosti – viz poznámky o měňavce. Proto jsem v návodu připomínal, abyste pořádně prozkoumali barvu, ale nejen proto (viz SKB2)! Zrovna ho mám před sebou ve skleničce a pořád se mi líbí. Moc dobře se pije a jestli tam někomu do ryzlinku něco chybí, tak snad jen síra a kyselina jablečná. Nemá agresivní kyselinu (kterou mívá tolik domácích ryzlinků, ale to bývá právě jablečná) a má příjemně málo síry. Nebudu tak moderní, abych tvrdil, že takto připravená vína jsou zdravější, ale druhý den po něm hlava nebolí.

SKB2 – Sauvignon 2006, Dobrá Vinice. 390 Kč.


Chachá!!! Tohle měla být pastička, ale spousta účastníků se nenechala nachytat a hádala správně. Barikované bílé úplně vnucuje tip na šardonku. Jenže tohle víno má na šardonku příliš výraznou kyselinu! Tak pěkně na začátek, viz Slepecká hůl – co ukáže barva? Je zase výrazná žlutá, čím to může být? Možností je pár, ale ve vůni je zřejmý barik a v chuti jsou ještě stopy po ročním ležení na kvasničních kalech. Takže bude zase odbouraná kyselina jablečná – když necháte víno nezasířené v sudě (ano, tenhle SVG v sudě rovnou kvasil a potom tam zůstal víc než rok i s kvasnicemi), tak se prakticky samovolně rozběhne jablečnomléčné kvašení a kyselina jablečná se přemění na kyselinu mléčnou (která není tak odporně kyselá :o). Takže znova, které bílé odrůdy se barikují a které mají tak výraznou kyselinu? Sherlock Holmes by vydedukoval asi čtyři. Chardonnay se barikuje, ale takhle výraznou kyselinu by nedalo. Rulandské šedé někteří moravští vinaři v poslední době nechali bůhvíproč prokvasit dosucha a barikovali, ale RŠ nemá skoro žádné kyseliny, natož takovéhle :o) takže šedá to taky není. Z odrůd, které dávají vyšší kyseliny, mě napadá jen rýňák (ale ten se snad nikde nebarikuje!) a Sauvignon. Sauvignon je správně.

Tady se asi muselo použít šerlokovské dedukce, protože u SKB2 už lahvová zralost válcuje primární odrůdové charakteristiky a běžná zkušenost pijáka moravských vín na to nestačí. Na druhou stranu se ve vůni dají najít meruňky a broskve typické pro SVG a navíc, tímhle způsobem (barik) se v Sancerre vyrábějí nejlepší Sauvignony na světě, takže nic nového pod sluncem. Díky ročnímu ležení s kvasnicemi je to taky měňavka, vydrží vám v chladničce otevřená týden, bude svěží a proměnlivá. Původně jsem do Bedýnky chtěl SVG 2005 (Dobrá Vinice), ale to není jen starší bratříček, ale úplně jiné víno, a sotvakdo by v něm poznal SVG. Nejenže pochází z jiné vinice, ale hrozny měly podle technického listu při sběru cukernatost přes 26o (takže hádám, že jablečnomléčná fermentace proběhla rovnou na vinici), kyselina je nenápadná a připomíná bonmot tvůrce Petra Nejedlíka : „Víno má přednost před odrůdou.“

SKB3 – Pálava 2009 VzB, Ing. Richard Tichý, Hrušky. 192 Kč.

Vybral jsem ji, protože byla krásně gewurtz-tramínová a uznával jsem tramín jako správný tip. Smekám před těmi, kdo určili rovnou Pálavu (a bylo jich dost!), já bych skončil u tramínu.

SKB4 – Rulandské šedé 2007 VzB, Ing. Richard Tichý, Hrušky. 180 Kč.
Matně si vzpomínám na čtenářskou stížnost, že v tom žádná odrůda nejde poznat. Kdepak, přátelé, tohle je typický šeďák, jak ho dělají v Alsasku. To jen na Moravě se někteří vinaři bůhvíproč pokoušejí vyrobit suchý šeďák (už jsem pil i barikovaný). Rulandské šedé dobře vyzrává do vyšších cukrů a nedává moc kyselin – tak proč ho ohýbat někam jinam? Tohle víno dostalo dvakrát čtyři korunky na soutěži Král Vín (2009 a 2010) a když jsem ho v lednu chutnal v Hruškách, vrátilo mě do Alsaska, kde jsou nejlepší šeďáky sladké, botrytické, rozinkové (jako když si kousnete do sultánky, obří rozinky) a jemné – často ani způli tak jemné jako tohle víno. Typická, odrůdově čitelná šedá!

„Všechno nám chutnalo (jen nejsme moc na sladké),“ napsal mi jeden čtenář. Nedá mi to, abych to neokomentoval. Taky nejsem na sladké, ale když už mám ve skleničce Tramín (nebo Pálavu) nebo rulandu šedou, tak fakt nejsem zvědavej na to, jak se to někomu podařilo prokvasit dosucha a zachránit kyseliny. Tyhle dvě odrůdy zrovna moc kyselin nedávají, ale o to víc dávají cukru. Jestli z nich má být Velké Víno, tak jedině v souladu s tím, co odrůda dává a ne navzdory odrůdě. Abych se vyhnul diskusi „XY má fantastickou barikovanou šedou,“ rovnou přiznávám, že jsem taky pil dobré barikované rulandské šedé i suché tramíny, ale v zásadě mi to připadá jako pádlování proti proudu, a s tím se nedá daleko dojet.

SKČ1 – Zweigeltrebe 2010. Vinařství Krásná Hora. 140 Kč.

Jednoduché, nenáročné víno na rychlé vypití někde na zahradě. V Krásné Hoře mají i dospělejší
Zweigelt 2010 Reserva z bariku, ale vzal jsem to jednodušší víno kvůli ceně (abych udržel cenu bedýnky snesitelně nízko) a kvůli postupce (abych měl všech šest ročníků 2005 – 2010). Vážnějším zájemcům doporučím ZW 2010 Reservu z Krásné Hory nebo ZW 2005 z Dobré Vinice (a nejlíp oba).

SKČ2 – Pinot Noir 2005, Vinařství Kraus. 350 Kč.

Mnozí poznali vinařství podle korku a zorientovali se podle jejich ceníku na webu, ale to všechno bylo povolené. V předchozích českých bedýnkách jsem marně hledal Velké České Pinoty a nakonec jsem měl z Čech víc Vavřinců než Pinotů. Dodatečně jsem objevil tenhle Pinot a byl nadšený – je krásně jemný a přitom zřetelně český. Vlastně mám radši burgundské Pinoty a jejich ovocnost, tenhle je spíš v německém stylu, je víc ze severu, ale jemností to bohatě vynahrazuje. Kvasil (netypicky!) spontánně v nerezu, v nerezu proběhlo i jablečnomléčné kvašení (takže zase odbouraná jablečná kyselina!) a potom zrál asi rok v bariku. Část zůstala v nerezu a následně se obě části smísily. Těší mě, že snad všichni účastníci poznali odrůdu, a přestože tohle víno už asi nekoupíte (vykoupil jsem 80 lahví), tak mám dojem, že v prosinci lahvovaný nový Pinot jde v jeho stopách.
Žádné chytáky
Cituju ze soukromé výtky účastníka (všechny komentáře jsem nepublikoval, některé šly na soukromý e-mail): „se bavím nad Skleničkovým popisem (na blogu 31.1.2012): „Všechno domácí vína, jednoodrůdová, snadno určitelná. … Navíc slibuju: žádné chytáky, žádný Charvát ani Bago, žádné Trolínské! :o)“ … a musím se obhájit. Jasně že žádné chytáky. Ryzlink, Sauvignon, Pálava, Šedá, Zweigelt a Pinot. Samé klasické odrůdy, jedině Zweigelt je mladá odrůda, ale na Moravě hodně rozšířená. A Pálava, ale jak jsem už vysvětlil, je to spíš Tramín :o)) Mám rád ještě pár dalších odrůd, muškát, veltlín nebo vlašák. Ale není tu žádný Hibernal, a přece bych nedal do slepé bedýnky Neronet nebo Dornfelder. Chtěl jsem Veltlínské, ale nesehnal jsem dobré. Když totiž chcete udělat Velké Víno, nakonec nutně skončíte u klasických odrůd: Ryzlink, Chardonnay, Sauvignon, Tramín, rulandy šedá a bílá, Pinot Noir. A pokud vám připadala některá vína těžká k určení odrůdy, tak to bylo snad jen způsobem zpracování vína – vesměs bez síry, s odbouranou kyselinou jablečnou. Ale na to jsem upozorňoval v úvodním textu :o)
Omlouvám se za tu sebeprojekci v předchozím odstavci – ve skutečnosti jde jen o zábavu a věřím, že jste se při koštování dobře bavili. Já tedy ano, zpočátku překvapením, že mi vinaři umožnili použít k tomuto účelu vína, která podle mého odhadu často měla vyšší ambice a vůbec mi vycházeli vstříc (děkuju!), posléze korespondencí s externími internetovými degustátory. Nejmíň tři z vás uhodli všechno, plných šest ze šesti (první vyhrál lahev toskánské Pergolaii 2007 z podzimních bedýnek), několik dalších trefilo pět nebo čtyři tipy. Nejsem si jistý, jestli bych to sám dal :o) už jsem se spletl víc, takže všem gratuluju. S dvěma dosud neznámými úspěšnými degustátory jsme se potkali na živém vydání Postupky naslepo v žižkovské vinotéce Le Caveau a jsem rád, že se naše malá komunita rozrůstá. Nakonec je to všechno jen zábava…

Děkuju všem účastníkům za účast a podporu (čím víc tím líp, i pro vinaře má větší váhu, když kupuju po šedesáti lahvích než po patnácti). Příště bude Bedýnka číslo deset, už o tom přemýšlím :o)