Už je to dobrý. Je deset večer, z přehrávače naléhavě zpívá Van Morrison Hymny na ticho a já usrkávám monteskudájskou Lucestraiu 2008. Celej večer jsem si víno zakázal, abych něco nezkazil.

Takhle to vypadá, když před polednem přijede náklaďák a vyloží vám paletu vína do předsíně :o) Napřed zjistíte, že v jedné zásilce (ze tří) chybí dvě krabice vína, tak to napíšete odesilateli a čekáte, jestli zareaguje. I kdyby ne, tak to přežijete, jen několik posledních Bedýnkářů dostane náhradní víno. Následně jedete nahlásit na Celní úřad převzetí vína, potom začnete krabice rozbalovat a skládat je napřeskáčku do jiných krabic, které si už známí i neznámí Bedýnkáři objednali. I když s váma cloumá samožerská radost (sakra, zase mi to vyšlo!), celej den se nedotknete vína, protože i bez toho je příliš velká pravděpodobnost, že něco popletete a pošlete někomu jinou sestavu… nebo strávíte několik hodin hledáním špatně poskládané krabice (dnes odpoledne dvakrát 🙂.

A když máte kliku, tak vám zrovna v půlce roboty zavolá kamarád z Moravy, že nazítří jede do Prahy a jestli už máte ty bedýnky připravený, tak by vám je hodil do Brna. Úplně mi poklesla čelist, dojatě děkuju a přibaluju láhev toho nejlepšího ryzlinku co mám. Ani ne za odvoz, ale za ten nečekanej telefonát uprostřed vinobraní. Takže ještě chvíli vydržte, až budou vína na místě, dostanou Bedýnkáři zprávu e-mailem. Jen chci pro všechny ostatní dodat, že jsme se domluvili v žižkovské vinotéce Le Caveau na živým otevření a společným zdegustování jedný Bedýnky (včetně příplatkových bonusů a francouzských sýrů). Bude to ve středu 3. listopadu v 18:30, budeme vybírat 350 Kč a přihlásit se můžete na e-mailu vran@seznam.cz.

Tam se teprve ukáže, jestli toskánský vína jsou vážně tak dobrý, jak se mi zdálo v Itálii, nebo jestli za to může slunce zapadající za toskánskýma kopečkama, vesnická pizza, panorama Volterry a rozvolněná letní nálada, která člověka i s vínem katapultuje o dvě patra výš, než doopravdy je?