Známe to všichni – historky o dámě, která přijde v oparu vybraných francouzských vůní na degustaci špičkových vín a bezohlednou aplikací parfumerie zkazí degustaci všem přítomným. Taky jsem už vysvětloval přítelkyni, že na tuhle ochutnávku do Obecňáku se nemá v žádným případě vonět! Naštěstí jsem o tom zatím žádnej mravoličnej příspěvek nenapsal, protože jsem letos v létě zjistil, že to sám dokážu prokoučovat úplně stejně.

K dovolené patří večerní posezení u domu a společné ochutnávky vína. K toskánským večerům patří i hodinový nálet bodavého a kousavého hmyzu – komáři se chovají civilizovaně, po hodině odlétají do hajan (možná se bojí netopýrů). Jen pro jistotu dodávám, že otravných létajících hmyzů není mnoho, na zahradě máme několik lamp s celonočním provozem a s vyjímkou té jedné hodiny okolo desáté kolem nich nic nepoletuje. Jednoho večera přiletěl k lampě nad mojí hlavou netopýr a celou večerní sešlost můr, komárů a bzuků na několik průletů prostě sežral.

První večer jsem se proti komárům chtěl bránit repelentem. Přivezl jsem z domova dva spreje, jeden jsem po několika komářích bodnutích bleskurychle objevil a stříknul si dvakrát za krk. Hned bylo po koštování, vůně repelentu je tak výrazná, že přebije všechny aromata. Při pomyšlení na voňavá červená italská vína jsem okamžitě zalitoval. Další večery jsem raději se soumrakem oblékal dlouhé kalhoty, ponožky a triko s dlouhým rukávem.

Hodinu se to dá přežít. Jen si od toho večera dávám pozor, abych moc nekritizoval slečny, co se navoní…