Dnes má blog druhé narozeniny. Vloni jsem na to zapomněl, letos se to nestane. Připomněla mi to jedna francouzská pohlednice:
Doufám, že až tahle samožerská sebeoslava vyjde, budu už sjíždět šusem z Alp do pádské nížiny. Ještě nevím, jestli se v toskánských pizzeriích provozuje wi-fi internet, ale kdyby ne, jistě to dva týdny beze mě vydržíte. Stejnými slovy (Však vy to beze mě vydržíte!) jsem se omlouval v dubnu kamarádovi, že nepřijedu na košt do jeho vísky, ale vezmu novou přítelkyni na košt do Klentnice. Kamarád tehdy pravil prorocky, „My to bez tebe vydržíme, jen abys to ty vydržel bez nás!„
Pro jistotu jsem naprogramoval jeden článek dopředu… a taky ještě spousta Bedýnkářů neokomentovala Bedýnky… Ciao, ragazzi!