Spokojeně si předu jako starej kocour – v prvním kole jsem rozeslal bedničky skoro třiceti bedýnkářům, v druhém kole jich bude čtyřicet. To je 240 lahví, půl palety! Navíc všichni bedýnkáři zaplatili předem, bez toho, aby věděli, jaká vína v bedničce dostanou. Takže teď je nejvyšší čas to odtajnit.

1. Bourgogne Pinot Noir 2007, Chateau de Premeaux (psal jsem o výrobci tady)

2. Bourgogne Hautes-Cotes-de Beaune 2005/6, Marc Bouthenet (tady)

3. Santenay Premier Cru 2007 „Clos Rousseau“, Marc Bouthenet (tady)

4. Zweigelt Exclusiv, Weingut Hauser, Poysdorf (tady)

5. Weinviertel DAC Friends, Weingut Hauser, Poysdorf

6. Hochheimer Riesling Trocken 2007, Domdechant Werner, Rheingau. (tady)

A pár poznámek k vínům. Začneme trojicí burgundských Pinotů. Pinot z Chateau de Premeaux je víno z té nejširší burgundské apelace, ve které můžete najít víno z hroznů sklizených kdekoli v Burgundsku. Základní šestieurové víno s čistým ovocným projevem a pěknou vůní. O návštěvách v Chateau de Prémeaux jsem už psal několikrát, třeba tady. Dvojka, Hautes-Cotes-de-Beaune, patří taky do těch základních, regionálních apelací, byť tato zahrnuje menší území, než základní Bourgogne (takže je vlastně o stupínek „vyšší“). Panu Bouthenetovi z Maranges se už několik let daří – v roce 2006 jsem poprvé narazil na ročník 2003 (měl zlatou medaili ze soutěže v Maconu) a na základě toho jsem se o rok později vypravil přímo k výrobci (psal jsem o tom tady). To už prodával ročník 2005, taky se zlatou medailí z Maconu. Letos měl už jen posledních pár lahví, takže jsem koupil celý zbytek nulapětky a ostatní jako nulašestku (ta si přivezla zlatou medaili ze soutěže v Chalonu). Ta dvě vína se trochu liší, nulašestka je ovocnější a lehčí, nulapětka koncentrovanější.

Doma s návštěvou jsme se vyblbli, nechal jsem si nalít oba vzorky a testovali jsme, zda je poznám naslepo. Můžu ctěné čtenáře uklidnit, poznal by to i běžný čtenář blogu s průměrnou rozlišovací schopností. Je to vidět už na barvě, přesně podle očekávání je 06 světlejší, 05 výraznější, temnější. Ve vůni to bylo zprvu těžší, za studeného večera na zahradě byla 06 zavřenější a nevydávala informace, vůně z 05 byla výraznější a příjemně komplexní. Chuť to potvrdila, 06 má víc kyselin a jednodušší, přímočaře ovocný projev. 05 byla plnější, složitější a těžší, ale i 06 s ovocnějším a lehčím projevem je dobrá. Kdyby to bylo možné, doporučil bych kombinovat bedýnky s nulapětkou a nulašestkou jako chromozomy X a Y, vytvořit studijní dvojice a porovnat vliv ročníku na chuť vína. Srovnávání samo může být zábavnější než výsledek, aneb jak zpíval před pětadvaceti lety Oldřich Janota: I cesta může být cíl.

Santenay Premier Cru 2007 „Clos Rousseau“ je naopak víno z té nejvyšší burgundské apelace, nad ním je už jen kategorie Grand Cru. Musím upozornit na to, že tohle víno má potenciál k tomu, aby pět a více let zrálo v archivu (samozřejmě při konstantní teplotě atd…) a že šlo do lahve v prosinci 2008, takže by se teoreticky nemělo otvírat dříve, než na vánoce 2009 – všeobecně se doporučuje nechat takováto vína v lahvi aspoň 12 měsíců. Kupoval jsem ho s vědomím, že mnozí z vás toto doporučení oslyší a víno vypijí dříve, jen podotýkám, že máte-li možnost víno patřičně skladovat, pravděpodobně se vám za trpělivost odmění.

Jestli neodoláte a podlehnete pokušení, doporučuju alespoň otevřít láhev 3 až 5 hodin před začátkem ochutnávky. Sám jsem otevřel ve čtyři odpoledne a koštoval v devět večer, po návratu domů. Při otevření bylo víno v chuti silné, výrazné. Po pěti hodinách působí mnohem jemněji. Barva je světlá pinotová, vůně trochu štiplavá a ovocná, působí teple a likérově, ale není příliš silná. V nástupu chuti se objevují pěkné kyseliny, dominují švestky, stále jsou výrazné třísloviny, i když jejich projev se v čase mění – nebo se mění moje vnímání? Santenay obecně mívá víc kyselin než jiné burgundy, ale tady je všechno jemné, byť ještě ne úplně uhlazené a propojené. Vypít víno hned není úplná infanticida, ale vyplatí se počkat.

Mimochodem, při nakládání vína do auta se řeč společensky roztekla do takové šířky, že moje chatrná francouzština nepostačovala, ale pro Bedýnkáře tohoto kola mám nadějnou zprávu. Pan Bouthenet se zmínil, že jeho obec Šejly chystá žumláž s nějakou jihočeskou obcí. Zpozorněl jsem a vzpomněl si na obecní cedule u vjezdu do burgundských vesniček – heuréka, jumelage = družba! Marc Bouthenet vysvětlil, že dijonský council radí uzavírat žumláž s obcemi ve východní Evropě a já si vzpomněl na dosud nesrozumitelný webový článek o podzimních obecních volbách v Cheilly, kde pan Bouthenet kandidoval na starostu. Domyslel jsem si (a s mojí fráninou je to naprosto bez záruky), že Marc Bouthenet zřejmě vyhrál volby starosty v Cheilly a přijede do Čech zpečetit družbu s nějakou, mně dosud utajenou obcí. Kdyby se nějakým úradkem vyšší moci ukázalo tohle moje proroctví správné, slíbil jsem panu Bouthenetovi, že pro něj uspořádám ochutnávku moravských a českých Pinotů, a slibuju, že půjde-li to, přednostně pozvu na setkání s panem Bouthenetem čtyřicítku Bedýnkářů 🙂

O německém ryzlinku (č. 6) jsem nedávno psal tady (12,5 % alkoholu, trochu plnější citronová barva. Plná nazrálá vůně, luční kytka, lípa, med. Na jazyku jemně perlí, v chuti je neutrální pokud jde o poměr cukru a kyselin, ale příjemně plné a přitom lehké. Minerální závěr chuti.). Pochází z českobudějovické vinotéky Farkatéka, její e-shop najdete tady, tam si taky můžete koupit další lahve, bude-li vám víno chutnat. Mně chutnalo natolik, že jsem mu dal přednost před jinými víny, která jsem mohl dovézt z Francie nebo z Rakouska. Jukněte tam, stojí baťovské dvě stovky!

O dvou poysdorfských vínech od Wernera Hausera jsem psal minulý týden tady. Nejlepší bude, jestli vás ta vína inspirují k cestě do Poysdorfu, je to jen asi 15 kilometrů za Mikulovem.

Od většiny vín jsem nakoupil pár lahví navíc a budou ke koupi ve Skleničkově e-šopu tady.

Několik brněnských bedýnkářů už bedýnky dostalo minulý týden. Pražští si je mohou vyzvedávat od pátku v žižkovské vinotéce Le Caveau a posledních pár bedýnek posílám v pondělí jako Obchodní balík. Dál je to jen na vás! Jaké si to uděláte, takové to budete mít. Komentujte, pište, kritizujte! Stojí základní burgundský Pinot za šest Euro (162 Kč) nebo je strachotická rulanda lepší? Chutná vám poysdorfský veltlín? Kdo první podlehne pokušení a otevře Santenay Premier Cru? Pište do komentářů!