Mám jen malej foťák, všechny zdejší fotky jsou ze diluviálního kompaktu Canon S 50. Na prosincovém koštu Jiřího Horta se mi Biograf posmíval: „Nechceš si něco vyfotit foťákem?“ Chtěl jsem si dneska vyfotit vypitou láhev, ale celej den nebylo dost světa, abych si doma na pracovním stole mohl vyblesknout flašku. Vstávám za tmy, chodím spát za tmy. Ale štve mě, že potmě i obědvám a svačím!

A to ještě není leden s pražskýma slunečníma inverzema! Jednou jsme vyjeli v zimě do Jizerek a koukali z kopce směrem ku Praze – žlutošedá deka pokrývala vše. Tak tohle dejcháme! Před pár lety jsem začal kvůli tomuhle depresivnímu počasí dělat fotky z dovolených. Když jsem chodil na kurs italštiny, nechala nás italská lektorka Laura vymyslet přívlastky pro Itálii. Všichni jsme si je napsali, potom jsme je četli a hlasovali o nich. Myslím, že jsme odhlasovali gelatti a caffé a o bronz se dělily vino (5 hlasů) a sole (5 hlasů) Já jsem hlasoval jako jedenáctej a volil jsem sole (slunce).

Letos jsem v Itálii nebyl. Nebyly prachy, doma nebyla pohoda, Itálii jsem si odřekl, ale cejtím se kvůli tomu mizerně. Všude ji potkám na starejch fotkách, abych parafrázoval Pavla Šruta. Fotky některých lásek nemám, ale fotky Itálie si dělám. Tahle mi visí nad pracovním stolem (obrázek dole). Dodnes nevím, odkud je. Původně jsem si myslel, že to městečko je Volterra, ale není. Už jsem tam byl od té doby dvakrát, ale to místo jsem znova nenašel.

Nejlepší pizzu jsem měl v hotelu La Ventola, na půl cesty mezi toskánskou Mazzantou a Vadou.

Já jsem ji vlastně neměl, objednal jsem dětem napůl tu skoro nejobyčejnější, Margherittu, ale trumfla všechny ostatní, co jsem kdy jedl. Netušil jsem, jak může být Margheritta dobrá. Místní kuchař (pekař?) vyhrál soutěž Pizza Week v New Yorku. To se tak zastavíte cestou podél pobřeží, vlastně jen kvůli tomu, že tam mají volné parkoviště a kolotoč pro děti…

Na vinné stezce v Itálii se tuhle ptali, jak se nejlíp pozná Itálie. Třeba takhle: Je to Itálie, když vám srk sladkého vína nepřinese someliér, ale kněz. (To jsem nezažil, ale líbí se mi představovat si to :o)

Mně se nejvíc líbila odpověď Jeffa Siegela: poznáte, že to je z Itálie, když víno pochází z odrůdy, o které jste nikdy neslyšeli, a chutná líp než ty z odrůd, které zná každý. Sám jsem kdysi psal o šoku na dálniční zastávce při pohledu do regálu s víny – Vermentino, Vernaccia, Verdicchio… a to jsme jen u písmene V…