Díky pracovním povinnostem jsem se v minulém týdnu dostal i na Pálavu. Udělal jsem si malou zajížďku a zajel si pro jedinou láhev vína do vinařství Tanzberg. Napřed několik aktualit: pod Pálavou u silnice rostou famózní trnky velikosti slušných višní, ceny většiny vín Tanzbergu vysoce překračují 200 Kč, ochutnávka při nákupu se v zimní sezóně neposkytuje. Dobrá zpráva je, že službukonající paní ve vstupní hale vinařství se snažila mi vyhovět a něco k ochutnání přinést… Koupil jsem výše zmíněné víno za účelem okamžité konzumace po večeři na hotelu, a zatímco v televizi červený Liverpool trápil FC Porto, já jsem okusoval Pinot Noir.
Adjustáž má Tanzberg dokonalou. Krásný (nestandardní) tvar láhve, jednotně zpracované etikety, dokonce korek s potiskem odrůdy a ročníku. Jakkoli se tyto láhve mizerně skladují v chladnicích a sklepech, jako zákazník je obdivuji. Krása! A navíc, jak dokonalou má Tannzberg adjustáž lahví, tak dokonalou má i „adjustáž“ vinařství, kterou ukazuje návštěvám – absolutně stylový interiér i exteriér, od nových „selských“ budov až po archaický lis a podlahu ve vstupní hale.
Hrozny pochází z novosedelské vinice „Růžová hora,“ mezi domácími milovníky Rulandského modrého vyhlášené a občas až nekriticky obdivované. Barva vína je světlá rubínová, správně pinotová, ale zakalená a bez jiskry. Škoda! Vůně mě taky nepřesvědčila, není typická pinotová, je hodně slabá a jen neurčitě ovocná. Musel jsem si vypůjčit nestandardní sklenici v hotelu, takže jsem byl ochuzen o pohodlí vlastní skleničky. Vyfasoval jsem malou úzkou tulipánovou sklenku, která by zřejmě složitější aromata potlačovala. Láhev jsem nechal před ochutnáním dvě hodiny otevřenou, ale ať jsem se snažil sebevíc, žádné typické pinotové vůně jsem nenašel. Zklamání.
Chuť je řídká, vodová, málo extraktivní. Příjemné jsou kyseliny (je jich málo), a pro mě by tam nemusel být žádný zbytkový cukr (zde 2,7 g/litr) – tím by možná kyseliny získaly větší ostří a chuť by nebyla tak rozmazaná (ale to se mi to kibicuje, když výrobce chvályhodně dává vplen analytické hodnoty). Podle prodejních materiálů vinařství jsou ve vůni znát jeřabiny a lesní plody – jeřabiny jsem ještě nechutnal, v chuti bych spíš hlásil brusinky. Ale co s tím, když v Pinotu čekám úplně jiné věci – pro začátek třeba švestky, jahody nebo ostružiny ?
Chuti vlastně nemůžu nic vytknout, víno nemá žádnou chybu, žádnou zákeřnou hořkost v dochuti atd., chuť je jen málo odrůdová, nevýrazná a krátká. Je to příjemné pitelné víno, včetně nižšího obsahu alkoholu, ale zdá se mi, že přísnější měřítka nesnese a za 232 Kč je toho sakra málo. Z tohoto Pinotu si bohužel Patrik Leflaive na zadek nesedne, jestli si ještě pamatujete tu historku….
Hned poté, co na Anfield Road Liverpool rozstřílel Porto, dal jsem si na dobrou noc malého panáka Baileys, a to je jiná káva, už podle vůně je jasné, že jde o Baileys a nic jiného!