Zamlada jsme Kulaťáku říkali Lennonovo náměstí. O prvních farmářských trzích tamtéž psal Cuketka tady. Naskytl jsem se na sobotní repríze náhodou, protože jsem vezl přítelkyni na éro, odjezd z Kulaťáku. Tak jsme stihli ještě před otevřením proběhnout stánkovou nabídku a zírali, nejvíc u stánku s uzenýma rybama! Ale neodvážil jsem se koupit, protože jsem valil do Klentnice na košt a za dva dny v horku v autě by mohla ožít i uzená ryba… Nejlepší loučení je rychlé loučení, tak pusu a hurá na Pálavu.
A protože je jaro, tak napřed ještě do Poysdorfu. Chtěl jsem koupit červenou Trilogii Karla Heimera, kterou mi před týdnem přítelkyně přinesla, ale nepodařilo se. Odvezl jsem si aspoň šestici veltlínů od Hausera, budou se v létě na zahradě hodit! V jednu jsem se ubytoval v Perné a vyrazil přes kopec pěšky do Klentnice na košt.
Klentnický košt je malý. V sále místní hospody si sice můžete vybírat ze čtyř set padesáti vín, ale sál je maličký a je dobré začít včas. V půl druhé nás tam bylo pár, ve čtyři jsme se mačkali. Začal jsem vlašáky a probral jsem je podrobně. Měl jsem dojem, že místní porota vysoko hodnotila přezrálé hrozny (výběry z hroznů a přezrálé pozdní sběry) na úkor lehkých vín (kabinet abych hledal s baterkou), a já mám radši lehké minerální vlašáky. Našel jsem si oblíbence, ale nebylo to tak jasné, jak jsem čekal. (Kabinet Jiřího Bartáka z Mikulova, Pozdní sběr z Vinařství Turold, PS Ing. Miroslava Volaříka z Mikulova, PS Oldřicha Matuška z Mikulčic).
Moc se mi líbil Muller-Thurgau 2009 zemské od D&H Mikulov, excelentní verze mullerky, podobná té, kterou jsem loni dal do prvních Komunitních Bedýnek – MT ze Školního statku Mělník. Letos se tohle víno v Mělníku nepovedlo tak, jako loni. Mikulovská D&H mullerka má plnější vůni, světlou barvu, nástup chuti s jemným perlením, ale s poměrně slušným tělem a bez profláknuté mullerkovské bahnitosti. Předpokládám, že nebude drahá a radím, kupujte! (V pondělí jsem hledal informace o výrobci a nevygůgloval nic. Pokud někdo víte něco o vinařství D&H Mikulov, napište mi prosím do komentářů – děkuju!)
Překvapily Sauvignony, pěkný byl pozdní sběr z Tanzbergu, ale skvělý byl vítěz, SVG 2009 VzB z Vinařství Kovacs, sladký, s jemnou vůní i typickou sauvignonovou kyselinou, překvapivý!
Z dvacítky vystavovaných Pálav jsem ochutnal jen pět, ale pochopil jsem na nich konečně, co žene domácí vinaře do sladkých vín. Když se takový slaďák povede, je to totiž paráda! (Ale stačí, když se to trochu nepovede a je to otrava.) Vítězná Pálava 2009 VzH Aleše Maniše z Perné byla hodně sladká, ale pěkná, harmonická s krásným koncem. Výběr z bobulí 2009 klentnického Františka Pavelce měl o trochu víc kyselin, ale taky se líbil, stejně jako trochu tramínově kořenitější výběr z hroznů Jakuba Baránka z Břeclavi. Tyhle Pálavy bych okamžitě kupoval, jednoznačně mě nadchly, přestože jsem do Klentnice vlastně jel kvůli (suchým) vlašákům. Ona ta sladká elegance má něco do sebe, aniž bych to chtěl nějak spojovat s ženskými chutěmi. A překvapivě mi Pálavy úplně zastínily Tramíny.
Než začnu nudit degustačními poznámkami o červených, jedno zásadní sdělení: ani jedna rulanda modrá. Zíral jsem, protože nepamatuju, kdy jsem byl na koštu bez RM? Letos jsem v Tvrdonicích, Blatnici i v Hruškách poctivě přechutnal všechny rulandy modré, v Klentnici se RM nedostalo ani mezi Ostatní červené odrůdy! Hned jsem volal kamarádovi, vinařskému doktorovi, jestli se vápenec a rulanda opravdu nesnášejí a vylučují? Kamarád odvětil rozšafně, v pět odpoledne údajně po první lahvi Champagne Billecart-Salmon, no víš, ono to nejde dohromady, pálavskej vápenec a rulanda modrá… ale našel jsem si pár červených, kvůli kterým bych klentnickým rulandu odpustil.
Krásné Svatovavřinecké 2007 Jiřího Šilínka z Pavlova s úžasnou barvou i vůní se zbytky kvasnic. (Teď koukám na webu, že se ještě prodává za 99 Kč – chachá!) Moje poznámky ukazují podezření na ležení na kvasnicích (Sur Lie), víno má výraznou kyselinu i třísloviny, je výrazně ovocné a stále ještě neuhlazené. Kvasnicová vůně může někoho odrazovat, mně se to líbí. Taky se mi líbil kabinetní Modrý Portugal Dalibora Martince z Pavlova, pěkné jednoduché víno.
Úžasné André 2006 PS Miroslava Machů z Perné s divokou barvou s cihlovým meniskem, kvasnicově vinnou vůní. V chuti má ovoce i třísloviny, které ukazují na možnost delšího zrání, prachový závěr chuti, dobře uleželé, ale stále pěkně živé víno.
Z Zweigelů zaujala jakostka 2006 z Tanzbergu s pěknou temnou barvou, ovocnou vůní (maliny, ostružiny) nabroušenou dubovým sudem (hádám). V chuti stále ještě neuspořádané: podle vůně Chianti, podle chuti André? Tohle víno mě baví, přestože má v závěru ještě výrazné kyseliny – to bych rád věděl, jaké bude za další tři roky?
V přestávkách jsem se bavil výhledem na klentnické dominanty nahoře i dole (Café Fara 🙂 Cestou zpátky večerní slunce krásně malovalo po pálavských kopcích. Naštěstí jsem to měl z kopce.