Dnes se nebudu chlubit žádným krásným vínem, naopak. Vím, že bych na sebe neměl sám prozrazovat svoje slabosti a poklesky. Snad nejsem úplný zvrhlík, ale občas mě (povzbudí, ale i) pobaví nezasloužená důvěra, kterou cítím z některých vzkazů. Říkám si, kdyby ten člověk viděl, jak v tom plavu! Kdyby byl se mnou ve vinařství a viděl, jak se někdy obtížně rozhoduju a jak si potom doma vyčítám, že jsem nakoupil blbě!

Když jsem psal blog asi dva měsíce, přišel mi vzkaz s žádostí o radu či návod, jak a kde nakupovat víno. Na doma, pro soukromé pití. Kdybych měl dnes poradit, napsal bych: sedněte do auta a jeďte někam, kde se víno pěstuje. Jezděte po kraji, dokud se vám nezalíbí nějaké místo, krajina, náměstí. Potom vystupte a najděte si nějaké vinařství, domluvte si ochutnávku a kupte pár vín. Seznamte se s vinařem, nechte si od něj poradit místní obchod, trh nebo restauraci. Zajděte do místní hospůdky na večeři, dejte si schválně neznámé jídlo nebo rovnou něco, co byste doma nejedli ani za nic. Jestli tohle všechno provedete a bude se vám to líbit, určitě vám za týden na to bude doma chutnat i víno, které jste tam koupili… nemusíte jezdit moc daleko, úplně stačí zajet na Moravu. A pokud nemáte zrovna čas a chuť jezdit po světě, máte ještě spoustu možností. Osvědčeného vinotékaře, který bude jezdit po světě za vás. Skleničkův e-shop. Nebo supermarket cestou z práce domů, poslední šance věčných snílků a looserů.

Ale zpátky k těm pokleskům, které bych na sebe neměl prozrazovat, ale někdy mi to nedá. Zrovna včera večer jsem si plánoval úplně jiné víno, ale našel jsem v ledničce dvě kila pomerančů, zapomenutých od vánoc, a vzpomněl jsem si na svou dávnou vášeň pro koktejly se sektem. V těch jarých dobách, kdy jsem z bublinek neznal než Huberta a Bohemku, jsem si je vylepšoval právě čerstvým pomerančovým džusem vyrobeným z opravdových pomerančů v kuchyňském odšťavňovači. (Na lahev sektu spotřebujete asi dvě kila pomerančů.)

Bacha! S mícháním poměru džus : bublinky užijete zábavu, protože při dolévání jedné kapaliny do druhé dochází k bouřlivé šumivé reakci! Myslím, že je bezpečnější dolévat džus do bublinek, ale bez záruky, vyzkoušejte sami. Včera jsem použil třičtvrtělitrovou skleničku, u které to není kritické.

Vyšší dívčí : bude-li vám namíchaný koktejl připadat příliš kyselý, je dobré ho dosladit. Kajícně se doznávám, že jsem (kdysi dávno!) experimentoval i s řepným cukrem, ale s postupující osvětou organických výrobců a BD jsem od tohoto hříchu upustil. Doporučuju doslazovat přidáním mangového džusu – koktejl to osladí, zjemní a navíc získá další exotickou chuť. Je to vitamínová bomba, kterou vaše manželky (přítelkyně) jistě ocení!

A co vy? Mícháte koktejly? Pěstujete si soukromé poklesky? Jsou alespoň tak zdravé, jako můj koktejl?