První fotka nevypadá nadějně, spíš jako šedivé zbytky Bradavic po porážce toho, jehož jméno nesmíme vyslovit. V sobotu jsem chtěl vyfotit spektakulární mraky nad Rajstnou, ale odpolední slunce za nimi to zmařilo. Fučelo tak, že než jsem udělal tuhle fotku, měl jsem nudli až na bradě.

Před Rajstnou i za Rajstnou to ale žilo. Ročník 2010 už je vyprodaný a vinaři fofrem lahvují novou 2011. V začátcích blogu si pan Sklenička stýskal, že poysdorfské veltlíny se začínají prodávat až v dubnu, v sobotu už v poysdorfské vinotéce byly k ochutnání jedenáctky. Jediný z navštívených vinařů, kdo si točil mlýnek a dělal, že se ho to netýká, byl hrušecký Richard Tichý. Nechává vína ležet na kvasnicích delší dobu a na jeho ceníku vidím, že zatím nalahvoval jen čtyři vína z ročníku 2010. Překoštoval jsem u něj i rýňák 2008, o kterém jsem tady psal před rokem. Nové lahvování z tisícilitrové nádoby, kde si víno mezitím pohovělo další rok. Zmohutnělo a nazrálo – ani se nedá říct, že vyzrálo, jak by vyzrálo v lahvi, ale celé tak nějak zesílilo. Víc o vinařích a vínech pomlčím, protože jsem hledal obsah do nové Komunitní bedýnky, a ta je zatím tajná a neprozradím to dřív než na konci textu :o)

Už jsem se na blogu zmiňoval o několika darovaných vzorcích zajímavých a nadějných vín, která jsem dostal od kamarádů. Dokonce i Svatomartinská, která jsem letos potkal, nebyly takové maléry jako v předchozím ročníku, ale často docela pitelné exempláře. Ale když je titulek o naději, tak ta spočívá v zatím nehotových vínech. První zastávku jsem udělal v pátek ve vinařství Krásná Hora. Jako Hujer jsem si těsně před pražskou degustací ve vinotéce na Karlově náměstí (tady, v úterý 24. ledna) přechutnal všechno z tanků a sudů, poslední ročník i pár dřívějších červených. Velmi nadějné.

Ne, že by se nemohl objevit žádný problém. To jen já nemám rád kyselinu jablečnou ani v bílých vínech, takže jsem se při druhém nebo třetím bílém víně rozblažil. Marek Vybíral mě ujistil, že jablečná letos nebude. Mně se to líbí, ale alpinisté, honící se za vysokými přívlastky nebo prostě ti, kdo sklízeli pozdě by s tím mohli mít problém. Ale jak mě ta hustá zakalená vína přímo z tanku baví (chybí jim jiskrnost a uhlazenost, ale mají mnohem víc chuti, než ta vyčištěná a nalahvovaná), tak jsem se propil přehlídkou hustých, výrazných a odrůdově čitelných vín k blaženosti.

Na horní fotce vlevo nastupující generace vinařů v Krásné Hoře. Ondřej Dubas přebírá každodenní starost o víno ve sklepě. Má štěstí, že se zrovna v tancích a sudech vaří nadějný ročník, ale mám z něj dojem, že mu to štěstí vydrží i v horších rocích.

Perlička z Nového Poddvorova: Milan Sůkal má (růžové!) cuvée z šesti odrůd, Krásná hora bílé cuvée z deseti. V druhém případě dokonce jde o smíšenou výsadbu á la Vídeň, bohužel poslední sklizeň ze staré vinice před vyklučením. V Sůkalově růžovce je zase i zapomenuté Trolínské. Obě ta vína jsou charakterem podobná, suchá, bonbónky pro milovníky autentických vín, žádné agresivní nebo prvoplánové líbivky! Vsadím se, že po dubnových poddvorovských Otevřených sklepech budou obě vyprodaná.

Ze stejného místa byla třetí fotka v tomhle starém článku. Rozdíl mezi zimou a jarem, a zase ta naděje :o) Dole na fotce v karafě prazáklad krásnohorského Cuvée Viktoria 2009, jen šardonka a rulanda bílá. Zbylo už jen pár lahví pro pamětníky a naděje, že letos by se barikovaná šardonka mohla fakt povést.

Už jsem nahoře naznačil, že jsem jel hledat vína pro další Komunitní Bedýnky. Dopíjejte vína z Čech i vína z Toskánska, Bedýnkování mě začalo bavit! Loni jsem strávil víc času (a vůbec navštívil víc vinařství) v Toskánsku než na Moravě. Když mi to letos Moraváci vyčetli, sváděl jsem to na mizerný rok 2010, takto ročník století. Letos tuhle výmluvu nemůžu použít, tak doufám, že bude víc Moravy. Názory pamětníků, které Bedýnky z předchozích osmi kol byly nejlepší se můžou lišit, ale moje druhé já pan Sklenička volí Slepé Bedýnky. Před dvěma lety jsme si udělali čtvrté kolo jako společnou slepou degustaci typických domácích odrůd. Šest lahví označených jen kódem, šest jednoodrůdových vín. Počet účastníků sice klesl oproti předchozímu kolu na polovičku, ale počet komentářů a virtuální index vzrušení závratně stoupl. Rád bych to zopakoval s jinými vzorky. Už jen dolaďuju výběr vín, troufnete si poznat šest typických domácích odrůd? (Slibuju, letos žádný Charvát ani Trolínské!) Samozřejmě se těším na to, že budu moct vypsat zkušenosti z vlastních omylů při slepé degustaci! Slibuju podrobnou slepeckou hůl pro začínající amatérské degustátory!

Co myslíte vy: mám vybrat jednodušší a levnější vzorky, nebo mám zařadit i komplexnější, dražší a výraznější vína, i když odrůdově typická? Můj názor je jasný: stejně jako v životě i při slepé degustaci je lepší se splést nad dobrým vínem než mít pravdu nad průměrným!