O úspěchu letošní kampaně Svatomartinského vína svědčí i to, že když jsem se vypravil s týdenním zpožděním, zaviněném nemocí, do vinotéky, dozvěděl jsem se, že Svatomartinské je už komplet vyprodané. A protože znám vinaře, kteří tvrdí, že nejlepší víno je to prodané, vidím to jako úspěch.
Sám jsem nestihl stylově ochutnat Svatomartinské ani Beaujolais Nouveau v den spuštění kampaně, koupil jsem si alespoň jedno Beaujolais Nouveau a rozhodl se zlikvidovat těch pár Beaujolais ve svém sklepě.
Někdy na jaře jsem koupil v TESCO „kozí“ Beaujolais Villages 2005 AOC Les Chèvrefeuilles (výrobce Vignes et Terroirs du Beaujolais) za 150 Kč. (Pokud vládnete francouzštinou, uvítám připominky k překladu názvu vína, a co má společného s kozami.) Podařilo se mi v něm přetrhnout korek, ale jinak adjustáž je uměřená klasická božoléská se sřídmou etiketou. Barva vína je rubínová, jiskrná. Vůně je ovocná, ale příliš potlačená, nevýrazná. Chuť bohužel odpovídá ceně, prim hrají kyseliny a citelné jsou i třísloviny. Pitelné, ale ploché, nezajímavé víno, lepší se pije podchlazené. Minulý měsíc jsem v TESCO viděl na tomto víně nálepku označující zlatou medaili z výstavy vín v Maconu, ale v této formě by víno v Maconu nedosáhlo ani na diplom.
Chénas 2002 AOC od „krále Beaujolais“ Georgese Duboeufa je podobný případ. Náhodná jarní koupě ve vinotéce za 200 Kč, ale už tmavá rudočerná barva vína naznačuje, že víno nebude v pořádku, vůně veškerá žádná, chuť taky pryč, přestárlé víno, na kterém se krutě podepsalo špatné skladování. Vylil jsem a udělal si uzel na kapesníku, že výhodné výprodeje mám ignorovat.
Výjimkou z pravidla o levných nákupech je Beaujolais 2004 AOC od Lupé-Cholet, které jsem koupil na jaře ve velkoobchodu JIP v Líbeznici u Prahy za cenu kolem 180 Kč. Má zase typickou láhev i etiketu. Lupé-Cholet je negociant, tedy obchodník z Nuits-Saint-Georges, poměrně renomovaný obchodník především s červenými víny z Cote-de-Nuits.
Barva vína je hodně světlá rubínová s nevídaně širokým bledým pruhem na okraji sklenky. Vůně je mnohovrstevnatá, mírně nakyslá a výrazně proměnlivá. Od překvapivého bezu se vyvíjí přes tóny pryskyřice až po náznaky selských vůní. Vůně asi není typická, ale je zábavná. Chuť je velmi uhlazená a vyvážená, byť trochu řídká. Má výraznou ovocnou kyselost a pěkné třísloviny, které se projevují až na konci chuti. Myslím, že skladba vůní a chutí není úplně korektní, ale nijak mi to nevadí. Víno je pitelné, zábavné, v chuti pestré a uhlazené, cena je bezvadná. Jedna ze zábavných vlastností vína je to, že s časem a teplotou čím dál víc připomíná Pinoty, kterými je výrobce Lupé-Cholet známější.
V našich končinách prostě z celého Beaujolais dopadá nejlépe Beaujolais Nouveau – náhoda mě znovu zavedla do obskurně vyhlížejícího krámečku v Křižíkově 39, kde jsem už na jaře kupoval toto báječné Sancerre. Měli tam otevřené dvě Beaujolais Nouveau, už už jsem si nechával zabalit to levnější (cca 170 Kč), když mě majitelka přemluvila k ochutnávce, jejímž výsledkem bylo, že jsem koupil to dražší, Beaujolais Villages Nouveau 2007 AOC od Daniela Crozeta (286 Kč).
Adjustáž je opět typická pro mladé Beaujolais, povzbuzující je zmínka na etiketě: „Daniel Crozet Viticulteur – Récoltant,“ tedy „Vinohradník – pěstitel.“ Neznám francouzské reálie a předpisy podrobně, ale beru to jako protiklad k častému označení „Negociant“ (obchodník), což bývá případ většiny dovážených vín. Negocianti bývají obvykle větší podniky s širokým sortimentem a velkou výrobou, skupující hrozny (případně i víno) od menších pěstitelů. Vinohradníci jsou většinou menší vinaři, kteří prodávají výhradně víno z vlastních vinic. Pochopitelně je pro dovozce jednodušší obchodovat s těmi velkými.
Ale už zpátky k vínu! Barva je rubínová a sytá, tedy v rámci apelace Beaujolais. Vůně je překvapivě proměnlivá podle provzdušnění, začíná až selským „oblakem stájových vůní“ (Vančura) a pokračuje elegantní štiplavě ovocnou vůní (hrušky). Chuť je příjemně hladká, ovocná s převládajícími hruškami a jablky. Má krásně odbourané kyseliny, středně dlouhou ovocnou chuť a příkladně vzbuzuje nutkání znovu se napít. Krásné mladé víno! Je lehké, nemá váhu velkých Cru Beaujolais, ale ve své třídě je ukázkové. Jediná škoda (kromě ceny) je, že ho nejde archivovat dalších pár let (nebo jde, ale nedá se čekat zlepšení).
A kdo dočetl až sem, může si zaklikat v anketě, která se už brzy uzavře.
